98 C 278/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u (název soudu), ze dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou zápůjčku. Předně žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce žalovanému půjčil dne (datum) částku (částka), a ačkoliv se žalovaný zavázal půjčku i s poplatkem (částka) vrátit do (anonymizováno), tak se tak nestalo, protože dosud půjčku nevrátil, takže žalobci stále dluží celkem (částka) sestávající se z dlužné jistiny ve výši (částka) a dlužné částky poplatku ve výši (částka), - kapitalizovaných úroků ve výši (částka), - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši (částka), - úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši (částka) od (datum) do zaplacení. - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši (částka) od (datum) do zaplacení. Nakonec uvedl, že právní předchůdce dne (datum) žalovanou pohledávku postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávky. 2. Žalovaná na ústním jednání dne (datum) uvedla, že když se přestěhovala mimo (část [obec]) musela splátky předávat stále v (obec), a to bylo pro ní obtížně proveditelné, když pak se jméno věřitele změnilo a i nyní je to někdo jiný, takže se začala obávat, aby nesplácela dluh jiné osobě, nakonec navrhla splátky dluhu, protože pomáhala ve školní jídelně v (anonymizováno), a také i v (anonymizováno) pracovala v restauraci, ale dnes po pandemii je bez práce, a je vedena jako uchazeč o práci na (anonymizována dvě slova). 3. Dne (datum) uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovaným smlouvu o půjčce ve výši (částka), za poplatek (částka), která mu byla vyplacena a měl jí vrátit 60ti splátkách (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o půjčce, ve které je uvedeno rodné číslo, které vzhledem k jeho povaze musel poskytnout žalovaný, protože se nejedná o běžně nebo veřejně dostupný údaj). 4. Dne (datum) uzavřel věřitel žalovaného smlouvu o postoupení pohledávky se žalobcem, kterou žalovanou pohledávku postoupil (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze oznámení o postoupení ze dne (datum) vč. dokladu o odeslání) 5. Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 6. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 7. Z provedeného dokazování, plyne, že souzený nárok se opírá o smlouvu o půjčce (§ 2390 a násl. OZ), kdy žalovaný půjčil od právního předchůdce žalobce (částka), když měl vrátit celkem (částka), ale dosud svojí povinnost dluh vrátit nesplnil. Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebyla zaplaceno, resp. půjčka nebyla vrácena) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil – resp. že by zaplatil více než žalobce tvrdí, neboť žalovaný tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). 8. Při rozhodování o platební povinnosti žalovaného (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) soud zjistil, že je na místě určit plnění žalovanému v měsíčních splátkách po (částka) pod ztrátou výhody splátek v případě neplnění. Tak bude autoritativně potvrzen žalovanému řád plnění povinnosti splácení dluhu. Tento způsob splácení nepřináší žalobci žádnou ztrátu, protože jistina dluhu bude i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem a úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení, když navíc souzená částka znamená pro žalobce méně podstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo až pět měsíců, žalobce pocítí nikoliv jako životní ohrožení. U žalovaného je to právě naopak. Jinými slovy soud viděl rozhodnutí o splátkách jako racionální a pak i spravedlivé, neboť sociální smír je rovněž vnitřní hodnota zákona, když splátka je o třetinu vyšší než byla splátka původně sjednaná. Za této situace soud rozhodl tak jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši (částka). Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši (částka) a 3 paušální částky náhrady za 3 úkony právní služby ve výši (částka) (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Celková výše nákladů řízení činí (částka) a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. Ohledně splátek soud si podržel stejnou úvahu jak uvedeno shora.