14 C 296/2019-65 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 16.10.2019 se žalobkyně domáhala, aby z exekuce nařízené exekučním příkazem soudní exekutorky [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 2.11.2015, č.j. [číslo jednací] proti povinnému [jméno] [celé jméno žalobce], manželu žalobkyně, byl vyloučen spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na jednotce [číslo] byt, v budově [adresa] postavené na parcele p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ předmětný byt“). Žalobkyně konkrétně uvedla, že jí vlastněný spoluvlastnický podíl na bytové jednotce je majetkem, který nelze postihnout exekucí, neboť se jedná o její výlučný majetek. To dovozuje ze skutečnosti, že s povinným, svým manželem uzavřela dne 7.12.2010 manželskou smlouvu, kterou upravili rozsah svého společného jmění tak, že nemovitosti nabyté jedním z manželů jejich jménem bude výlučným majetkem tohoto manžela. Smlouva měla být uzavřena v Rusku podle ruského práva. 2. Žalovaný, který byl v řízení zastoupený opatrovníkem, důvodnost nároku neuznal. Konkrétně uvedl, že s ohledem na skutečnost, že exekuce je vedena na území ČR podle zdejších procesních předpisů ve smyslu čl. 58 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhl. 95/1983 Sb., dále jen„ mezinárodní smlouva“), musí být naplněny podmínky § 42 odst. 3 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, tj. podmínkou vyloučení majetku z exekuce je uveřejnění manželské smlouvy v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou ČR, což se však v případě žalobkyně a povinného nestalo. 3. Soud nejprve v řízení zamítl návrh na přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, který podala žalobkyně. Zdůraznil, že při přerušení řízení podle § 109 odst. 2 o.s.ř. nelze upřednostnit pouze hledisko hospodárnosti řízení z pohledu nákladů řízení. Toto hledisko je jedním z kritérií, které je třeba vzít v úvahu, nelze však přehlédnout právo účastníků na rozhodnutí v přiměřené době a jejich zájem na definitivní úpravě poměrů. Soud proto dospěl k závěru, že v řízení může pokračovat a směřovat k rozhodnutí ve věci samé. 4. K projednání věci soud nařídil jednání na 25.8.2022, při kterém věc projednal a provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé. V řízení bylo nesporným, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník podílu o velikosti id. ½ na předmětné bytové jednotce, že na uvedený podíl byl vydán exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] a že v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou ČR není registrována žádná manželská smlouva žalobkyně a jejího manžela. Z důkazu cit. exekučním příkazem soud zjistil, že exekucí je vymáháno plnění přiznané vykonatelným rozhodnutím Arbitrážního soudu [anonymizováno] oblasti [číslo jednací] z 10.4.2012. 5. Pro právní posouzení věci je třeba konstatovat, že podle ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Konkrétně je třeba v posuzované věci vycházet z následujících ustanovení: 6. Podle čl. 58 odst. 1 mezinárodní smlouvy platí, že„ Výkon se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má být výkon proveden.“ 7. Podle § 42 exekučního řádu platí, že„ před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.“ (odst. 1),„ Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.“ (odst. 2) a„ v ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.“ (odst. 3). 8. V projednávané věci je na území České republiky vykonáváno cizozemské (ruské) rozhodnutí, tudíž na základě cit. čl. 58 mezinárodní smlouvy je třeba při výkonu rozhodnutí postupovat podle zdejších procesních předpisů upravujících výkon rozhodnutí. Takovým předpisem procesní povahy je exekuční řád, zde konkrétně shora cit. ust. § 42 odst. 1, 2 a 3. Podle těchto ustanovení platí, že exekuci lze nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění jen z důvodu změny manželského majetkového režimu, pokud smlouva není registrována v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou ČR. Jelikož v projednávané věci byl postižen spoluvlastnický podíl, o němž žalobkyně tvrdí, že je jejím výlučným majetkem z důvodu změny majetkového režimu, avšak smlouva není vedena v Seznamu listin, soudní exekutor postihl podíl na předmětné bytové jednotce v souladu s cit. právní úpravou. Žaloba o vyloučení věci z exekuce tak není důvodná. 9. Pro úplnost soud dodává, že se v řízení nezabýval otázkou platnosti či účinnosti manželské smlouvy a jejích účinků vůči třetím osobám z pohledu rozhodného práva pro posouzení těchto atributů. I pokud by totiž dospěl k závěru, že smlouva byla platně uzavřena a účinky vůči 3. osobám v rámci ruského práva má, nic by to nezměnilo na uvedeném závěru, neboť exekuce je vedena podle českých procesních předpisů. Uplatněné ust. § 42 odst. 3 exekučního řádu je právě normou procesního charakteru, neboť zápis manželské smlouvy do Seznamu listin nemá vliv na samotné účinky manželské smlouvy, upravuje pouze možnost postihu určité majetkové hodnoty v rámci exekuce. 10. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť nebyla podána důvodně. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ovšem s ohledem na skutečnost, že žalovanému, který byl ve věci zcela procesně úspěšný, žádné náklady v řízení nevznikly, soud mu je výrokem II. nepřiznal. 12. Náklady právního zastoupení žalovaného opatrovníkem ponese stát, proto soud uložil ve smyslu § 149 odst. 2 o.s.ř. žalobkyni, aby tyto náklady nahradila státu. Určení výše těchto nákladů pak soud vyhradil samostatnému usnesení, kterým bude rozhodnuto po právní moci rozhodnutí ve věci samé.