24 C 121/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala rozhodnutí, aby soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni výživné na rozvedenou manželku ve výši 40 000 Kč měsíčně. Pro svůj nárok argumentovala tím, že mezi účastníky řízení bylo dne [datum] uzavřeno manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně s žalovavým nevedou společnou domácnost od května [rok], kdy se žalovavý odstěhoval, neboť si našel novou partnerku. Společné jmění nebylo dosud vypořádáno. Z manželství se narodil nezletilý syn [jméno], [datum narození], který byl rozsudkem Odvodního soudu pro Prahu 8 dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] svěřen do péče matky a otec hradí výživné na syna ve výši 28 000 Kč měsíčně dle dohody. Žalobkyně je aktuálně zcela bez příjmu a odkázaná na dávky státní sociální podpory, vydělává si občasnými brigádami jako překladatelka, pronajímá pokoj v domě, ve kterém bydlí sama v nájmu, dále jí podporuje její rodina. Vzhledem k tomu, že nájmy dosahují v [obec] vysokých částek, zvažovala žalobkyně možnost přestěhování, avšak při hledání bytu měla potíže, a to s ohledem na to, že žalobkyně je cizinka. Nezletilý navštěvuje logopedickou školu podle doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka, které se nachází v blízkosti bydliště. Za bydlení vydává žalobkyně 28 000 měsíčně. Další náklady jsou na stravování 5 000 Kč měsíčně, oblečení 2 000 Kč měsíčně, kadeřník, kosmetika, manikúra 2 000 Kč měsíčně, dovolená průměrně 30 000 Kč za rok, tj. 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dluží dále na nájemném částku ve výši 69 000 Kč. Žalobkyně se živila šitím kabelek, poslední její aktivita byla snaha o provozování hotelu v [obec], který byl ukončen ve fázi investic v době pandemie Covid 19. Žalobkyně aktuálně splácí 3 úvěry, ke kterým se zavázala v souvislosti s investičními aktivitami v hotelu v [obec]. Žalovaný má vysokoškolské vzdělání s mnohaletou praxí, pracoval na pozici obchodního ředitele. Bydlí se svou přítelkyní v bytě ve výlučném vlastnictví, kdy jeho náklady činí 7 600 Kč, kdy tento byt byl pořízen z úspor náležející do společného jmění manželů, které není dosud vypořádáno. Společné jmění manželů zaniklo ke dni [datum]. V posledních letech manželství účastníků žalovaný vydělával přes 2 milionů korun ročně, jeho příjmy rok od roku neustále rostly. Žalobkyně není v současné době schopna se sama živit, tato neschopnost má původ zejména v tom, že se stará o nezletilého a ráda by mu zajistila obdobnou životní úroveň, jako za trvání manželství účastníků řízení, a dále v tom, že se s žalovaným dosud nedohodli na vypořádání společného jmění, přičemž žalobkyně nemá ke společnému majetku přístup. Vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného a faktu, že disponuje s prostředky ve společném jmění manželům a s ohledem na svěření nezletilého do její péče, se žalobkyně domnívá, že na žalovaném lze výživné spravedlivě požadovat. Žalobkyně si je vědoma, že dle zákonné úpravy výživného má nárok pouze na přiměřenou výživu, avšak to neznamená pokrytí jen zcela nezbytných potřeb, ale i uspokojování dalších osobních potřeb. Na základě výše uvedeného požaduje po žalovaném měsíční výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný žalobu na určení výživného na rozvedenou manželku neuznal, a to zejména z důvodu, že dle jeho názoru nejsou na straně žalobkyně splněny žádné ze zákonných podmínek, kterými je nárok na výživné rozvedeného podmíněn. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobkyně ve své žalobě neuvádí žádná relativní tvrzení, ze kterých by vyplývalo, že není schopna se sama živit. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání, hovoří českým, anglickým, ruským jazykem, má české občanství a žalovanému nejsou známa žádná omezení na straně žalobkyně, ze kterých by vyplývalo, že žalobkyně není objektivně schopna se sama živit. Otázka příjmové potencionality žalobkyně byla předmětem posuzování Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. [spisová značka], kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně je schopna se samostatně živit a že by, například v rámci své dřívější profese mohla dosahovat výdělku 60 - 120 000 měsíčně. Žalobkyně se dle vlastních tvrzení pokouší poměrně intenzivně podnikat, když postupně šila kabelky, vypomáhala studentům vyřizovat nostrifikace, pokoušela se podnikat v oblasti provozování hotelových služeb a vyvíjela snahu o realizaci dalších podnikatelských záměrů. Současně Obvodní soud pro Prahu 8 na žalobkyni apeloval, aby upravila své příjmové poměry, aby v této souvislosti zejména přehodnotila své dosavadní ne zcela promyšlené podnikatelské záměry, kterými se na místo obstarávání příjmů spíše značným způsobem zadlužila. Pokud žalobkyně odkazuje na skutečnost, že není schopna se sama živit, neboť se musí starat o nezletilého syna účastníka, je toto argumentace zcela účelová a nedůvodná, když nezletilému je 13 let a dle žalovaného nevyžaduje celodenní péči rodičů v takovém rozsahu, aby tato péče znemožňovala žalobkyni nebo žalovanému obstarávání příjmu v pravidelném zaměstnání. Ani druhá podmínka tj. neschopnost živit se má původ manželství není dle žalovaného splněna. K rozvodu manželství došlo [datum], kdy od dubna [rok] společně s žalobkyní nežijí ve společné domácnosti. Jakákoliv tvrzení o neschopnosti se živit na straně žalobkyně nemůže mít původ v manželství už jen proto, že žalobkyně a žalovaný jsou již téměř 3 roky rozvedeni a skoro 4 roky nežijí ve společné domácnosti. Přičemž po celou tuto dobu není žalobkyně ve vyřešení své příjmové situace nějak limitována. Žalobkyně se současně věnovala výdělečné činnosti už v průběhu manželství, když z daného důvodu se do domácnosti účastníků nastěhovala matka žalobkyně, aby žalobkyni vypomohla s péčí o nezletilého syna. Dále žalovaný uvádí, že není naplněna ani podmínka, že výživné lze po žalovaném spravedlivě požadovat. Žalovaný hradí výživné na nezletilého syna ve výši 28 000 Kč měsíčně k rukám matky, kdy dle svých zjištění i toto výživné určené pro nezletilého využívá matka částečně pro svou vlastní potřebu. Zároveň žalovaný o syna pravidelně pečuje a vynakládá na jeho potřeby i další prostředky nad rámec běžného výživného. Žalobkyně mimo jiné v době rozvodu manželství obdržela částku ve výši 600 000 Kč z prodeje nemovitosti účastníku. Dále od žalovaného po rozvodu manželství obdržela několik zápůjček ve statisícových částkách a převzala celou řadu dalších závazků třetích stran, o kterých nemá žalovaný informace. Žalovaný má za to, že tu nejsou splněny zákonné podmínky dle ustanovení § 760 občanského zákoníku, které by zakládaly vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni, a to především, protože žalobkyně je schopna se sama živit. Mezi příjmy žalovaného patří odměna za výkon funkce jednatele ve společnosti [právnická osoba] ve výši 33 000 Kč měsíčně, odměna za výkon práce na základě dohody o provedení práce ve výši 3 000 Kč měsíčně a příjmy z podnikatelské činnosti ve výši asi 30 000 Kč měsíčně tj. celkem asi 67 000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného činí mimo jiné plnění spojená s užíváním bytu ve výši 7 000 Kč měsíčně, výdaje na stravu ve výši 12 000 Kč měsíčně, výživné na syna 28 000 měsíčně, stavební spoření na syna 6 000 Kč měsíčně, tj. celkové výdaje činí asi 88 000 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní bytovou jednotku, včetně spoluvlastnického podílu a obchodní podíl o velikosti 15 % společnosti [právnická osoba] V současné době je vedeno řízení o vypořádání společného jmění manželů. 3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci čj. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že z manželství se narodil nezletilý [jméno], [datum narození], který byl svěřen do péče matky, kdy syn trpí vývojovou dysfázií tj. nezletilý má komplikace s vyjadřováním se ve složitých větách, navštěvuje logopedickou školu, jiné potíže nemá, jeho prospěch je dobrý. 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda má žalovaný povinnost hradit žalobkyni výživné na rozvedenou manželku. 6. Z oznámení Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka pro [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil žalobkyně je příjemcem příspěvku na bydlení ve výši 8 512 Kč měsíčně (oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum]). 7. Z nájemní smlouvy se dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žije s nezletilým synem a svojí matkou v nájemním bytě, kdy nájemné činí 23 000 Kč měsíčně a zálohy na úhrady za plnění spojená s užíváním bytu 5 000 Kč měsíčně (nájemní smlouva ze dne [datum]). 8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] čj. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] (bod 4, 6, 7, 22) ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] soud zjistil, že návrh otce na sníže