27 C 195/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 21. 4. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 2 155 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalované výzvu dne 8. 8. 2019 a tato byla doručena dne 23. 8. 2019. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby provozovatel neměla ode dne 29. 3. 2019 do 20. 5. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 53 dní a žalovaná tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2019 Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala a ničeho neuhradila, byla jí dne 20. 1. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání. Žalovaná po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit: a) Základ příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 35 Kč), tzn. 53 dní krát 35 Kč = 1 855 Kč; b) Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisem ze dne 8. 8. 2019 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] jehož je žalovaná provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 29. 3. 2019 do 20. 5. 2019 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 1 855 Kč, náklady na uplatnění činí 300 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (zjištěné údaje o vozidle/ provozovateli, předmětná výzva). Žalovaná byla opětovně vyzvána žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 23. 10. 2019 a 9. 1. 2020 (řečené upomínky, doručenky). Dopisem ze dne 20. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 585 Kč (předžalobní upomínka z tohoto dne, výpis ze sledování zásilek PoštaOnline). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byla povinna dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalované, aby případně v rámci své procesní obrany vymezila rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátila. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaná byla v řízení zcela nečinná. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalované v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalované nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 29. 3. 2019 do 20. 5. 2019 splnila svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínala. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnila či že by prokázala, že na její straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalované povinnost k úhradě částky 1 855 Kč, jakožto zákonného příspěvku z nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 855 Kč od 23. 9. 2019 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 155 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.