4 C 1884/2018-59 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na původním žalovaném (celé jméno původního účastníka) zaplacení částky 6 096 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že původní žalovaný dne (datum) cestoval Městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to tramvají (číslo) uzavřel tak se žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Původní žalovaný neuhradil za provedení přepravy jízdné, což bylo žalobkyní zjištěno při přepravní kontrole, při které se původní žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Původnímu žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že původní žalovaný dne (datum) cestoval Městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to tramvají (číslo) uzavřel tak se žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Původní žalovaný neuhradil za provedení přepravy jízdné, což bylo žalobkyní zjištěno při přepravní kontrole, při které se původní žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Původnímu žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že původní žalovaný dne (datum) cestoval Městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to tramvají (číslo) uzavřel tak se žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Původní žalovaný neuhradil za provedení přepravy jízdné, což bylo žalobkyní zjištěno při přepravní kontrole, při které se původní žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Původnímu žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně konečně tvrdila, že původní žalovaný dne (datum) cestoval Městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to tramvají (číslo) uzavřel tak se žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Původní žalovaný neuhradil za provedení přepravy jízdné, což bylo žalobkyní zjištěno při přepravní kontrole, při které se původní žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Původnímu žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Původní žalovaný jízdné za všechny přepravy, ani přirážky k jízdnému žalobkyni neuhradil. Splatnost jízdného i přirážek k jízdnému nastala v den provedení přeprav. Žalobkyně se proto domáhala na původním žalovaném zaplacení částky 6 096 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po provedení přeprav. Žalobkyně rovněž požadovala náhradu nákladů řízení. 2. Původní žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Původní žalovaný dne (datum) zemřel. Soud proto usnesením ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací), řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u (název soudu) pod spisovou značkou (spisová značka). Dne (datum rozhodnutí) sdělil žalovaný soudu, že byl ustanoven likvidačním správcem pozůstalosti po zemřelém původním žalovaném (celé jméno původního účastníka). Dluh původního žalovaného uznal co do důvodu a výše a navrhl, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání o existenci pohledávky žalobkyně za původním žalovaným v souladu s ustanovením § 229 odst. 3 z.ř.s. 4. Podle ustanovení § 229 odst. 1 z.ř.s. jestliže v den, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu, probíhá občanské soudní, správní, daňové nebo jiné řízení, které se týká majetku patřícího do likvidační podstaty nebo pasiv likvidační podstaty, jehož účastníkem byl dosud zůstavitel nebo ten, kdo spravoval pozůstalost, stává se likvidační správce tímto dnem účastníkem na místě zůstavitele nebo toho, kdo spravoval pozůstalost, jestliže byl likvidační správce k tomuto dni jmenován; jinak dnem, ke kterému byl jmenován. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení v řízení podle odstavce smí být rozhodnuto o pasivech likvidační podstaty jen určením základu nebo výše práva, které bylo předmětem řízení; to platí, i když v řízení nedošlo ke změně návrhu. 5. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 6. Vzhledem k tomu, že odpadla překážka, která způsobila přerušení řízení, neboť v dědickém řízení vedeném po zemřelém původním žalovaném byl ustanoven likvidační správce pozůstalosti, který se stává účastníkem tohoto řízení namísto původního žalovaného v souladu s ustanovením § 229 odst. 1 z.ř.s., soud rozhodl v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 o.s.ř., že se v řízení pokračuje, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Soud současně dospěl k závěru, že jsou dány podmínky k postupu dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný pohledávku žalobkyně za původním žalovaným uznal co do důvodu a výše. Soud proto rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, kterým žalobě vyhověl, avšak v souladu s ustanovením § 229 odst. 1 z.ř.s. tak, že určil základ a výši nároku žalobkyně za původním žalovaným, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se opírá o ustanovení § 230 odst. 1 z.ř.s.