40 C 141/2020-95 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobci se žalobou domáhají určení, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Čakovice (dále jen„ byt“), je ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], tedy ke dni [datum], ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo] a žalobkyně a). Žalobu odůvodnili tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] nabyl byt za trvání manželství a ten se proto stal součástím [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobkyně a). S ohledem na tuto skutečnost byl pak nutný souhlas žalobkyně a) s darovací smlouvou ze dne [datum], kterou [jméno] [celé jméno žalobce] uzavřel se žalovanou, kdy předmětem této smlouvy bylo darování bytu. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že byt se nestal součástí SJM, ale byl ve výlučném vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce], a to z toho důvodu, že ten nabyl byt ze svých výlučných prostředků. Výlučné prostředky měly v části původ v daru a v části šlo o finanční prostředky, které [jméno] [celé jméno žalobce] získal prodejem jeho výlučného majetku. Konkrétně tvrdila, že [jméno] [celé jméno žalobce] se stal výlučným vlastníkem bytu v roce 2000, kdy kupní cenu za byt uhradil z jeho výlučných prostředků, a bytová jednotka se tak nestala součástí SJM, a jedná se tak o výjimku dle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. [jméno] [celé jméno žalobce] měl na koupi bytu, kdy kupní cena byla stanovena ve výši 750 000 Kč, použít 400 000 Kč, které získal prodejem svého dědictví, a dále měl použít 350 000 Kč, které získal jako dar od žalované. 3. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, že byt byl ke dni [datum], ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo] a žalobkyně a). Ustanovení § 80 o.s.ř. nestanoví, že v určovacím žalobním návrhu smí jít toliko o právo žalobce vůči žalovanému. Nelze tedy vyloučit přípustnost toho, že předmětem určovacího petitu bude právní vztah mezi žalobcem a třetí osobou. Úspěch takové žaloby je ovšem podmíněn tím, že určení existence tohoto právního vztahu, jehož subjektem je třetí osoba, ovlivní právní postavení žalobce vůči žalovanému. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Přitom může jít i o účast, jež se ve sporu o určení vlastnictví (spoluvlastnictví) neprojevuje přímo vlastnickým nárokem žalobce k předmětu určení, nýbrž dědickým či restitučním nárokem žalobce k této věci. Judikatura je konstantní v tom směru, že dědicové z titulu svého dědického nároku mají právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem (spoluvlastníkem) určité věci, kdy tito přirozeně mají zájem na rozšíření okruhu majetku, jenž bude při úspěchu určovací žaloby zahrnut do jejich dědictví (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 223/96, 20 Cdo 1977/2001, 22 Cdo 1445/2004, 22 Cdo 2255/2004, 20 Cdo 1897/98). V daném případě, kdy žalobcům svědčí dědický nárok po p. [jméno] [celé jméno žalobce], tak je na jejich straně dán naléhavý právní zájem na určení, že tento zůstavitel byl spoluvlastníkem (v režimu SJM) předmětného byt. 4. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Žalobkyně a) uzavřela dne [datum] sňatek s [jméno] [celé jméno žalobce] (oddací list ze dne [datum]). [jméno] [celé jméno žalobce] byl otcem žalobce b) (rodný list žalobce b). Darovací smlouvou ze dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobce] daroval žalované, jako své družce, byt. Součástí darovací smlouvy bylo prohlášení o pravosti podpisů, kdy podpisy ověřila advokátka [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] (darovací smlouva ze dne [datum]). Dle výpisu z katastru nemovitostí byl ke dni [datum] jako vlastník bytu zapsán [jméno] [celé jméno žalobce]. Nabývacím titulem byla smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru [anonymizováno] [číslo] 2000 (výpis z KN ze dne [datum]). Dle výpisu z katastru nemovitostí byla ke dni [datum] jako vlastník bytu zapsána žalovaná. Nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum] (výpis z KN ze dne [datum]). Na základě smlouvy o úplatném převodu vlastnictví bytové jednotky, spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu k pozemkům ze dne [datum] nabyl [jméno] [celé jméno žalobce] byt. Kupní cena byla stanovena ve výši 750 000 Kč. Dle článku 3.1 kupní smlouvy byla kupní cena uhrazena ke dni podpisu smlouvy. Dle pokladního dokladu zaplatil dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobce] část kupní ceny ve výši 20 000 Kč a dle pokladního dokladu ze dne [datum] doplatil kupní cenu, když uhradil částku ve výši 730 000 Kč (smlouva o úplatném převodu vlastnictví bytové jednotky, spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu k pozemkům ze dne [datum], pokladní doklad dne [datum], pokladní doklad ze dne [datum]). Na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ukončil [celé jméno svědka] ke dni [datum] pracovní poměr ve [právnická osoba] s.p. Rozvázáním pracovního poměru vznikl [jméno] [příjmení] nárok na odchodné ve výši 10x průměrného platu. Dle výplatní pásky byl [jméno] [příjmení] [právnická osoba] s.p. vyplacen plat ve výši 240 220 Kč za měsíc prosinec 1998, kdy součástí platu bylo i odchodné (dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], výplatní páska za měsíc prosinec 1998). Dle rozhodnutí státního notářství ve Žďáře nad [jméno] ze dne 28. 10. 1983, č. j. [spisová značka] a ze dne 12. 6. 1990, č. j. [spisová značka], nabyl [jméno] [celé jméno žalobce] jako dědictví podíl ve výši id ½ k nemovitostem, a to k rodinnému domu [adresa] v [obec] na Pernštejnem s pozemkem par. st. 666 zast. plocha o výměře 292 m2 a pozemku [parcelní číslo] zahrada o výměře 812 m2, k.ú. [obec] (dále jen„ dědictví“). Druhou polovinu dědictví nabyla sestra [jméno] [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] (rozhodnutí státního notářství ve Žďáře nad [jméno] ze dne 28. 10. 1983, č. j. [spisová značka] a ze dne 12. 6. 1990, č. j. [spisová značka]). [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] společně prodali dědictví na základě smlouvy kupní ze dne [datum]. Dle článku II. byla kupní cena za nemovité věci sjednána ve výši 800 000 Kč (smlouva kupní a o zřízení věcného břemene ze dne [datum]). Dne [datum] žalovaná převzala částku ve výši 80 000 Kč, která představovala dědický podíl v souladu s usnesením okresního soudu ve Žďáře nad [jméno], č. j. D 1888/92-22 (usnesení okresního soudu ve Žďáře nad [jméno], č. j. [spisová značka], potvrzení o převzetí ze dne [datum]). Rozhodnutím státního notářství ve Žďáře nad [jméno] ze dne 4. 12. 1980, č. j. [číslo jednací], nabyla žalovaná podíl id. ¼ k zemědělské usedlosti [adresa] v [obec]. Dne [datum] obdržela žalovaná částku ve výši 64 800 Kč za prodej citovaného podílu na nemovité věci (rozhodnutí státního notářství ve Žďáře nad [jméno] ze dne 4. 12. 1980, č. j. [číslo jednací], potvrzení ze dne [datum]). Z výpovědi žalované vyplynulo, že žalovaná s [jméno] [celé jméno žalobce] koupili byt v roce 2000, jako kupující byl uveden pouze pan [celé jméno žalobce]. Kupní cena za byt byla hrazena ve výši 400 000 Kč panem [celé jméno žalobce] (jednalo se o výlučné prostředky pana [celé jméno žalobce], které získal prodejem nemovitosti z dědictví) a ve výši 350 000 Kč žalovanou. Žalovaná měla částku 150 000 Kč naspořenou (jednalo se o prostředky získané dědictvím po rodičích) a částku 200 000 Kč žalované půjčil její syn. Žalovaná částku 200 000 Kč vrátila synovi v hotovosti, on jí tuto částku poskytl také v hotovosti. Syn jí půjčil částku 200 000 Kč v roce 2000 těsně před zakoupením bytu. Tuto částku žalované předal doma, byli tomu přítomni svědci (konkrétně dcera žalované [celé jméno svědkyně] a snacha [celé jméno svědkyně]). Kupní cena za byt ve výši 750 000 Kč byla zaplacena hotově. [jméno] [celé jméno žalobce] neměl v letech 1996 – 2000 žádný účet u banky, peníze si schraňoval doma v hotovosti. Předmětná částka ve výši 400 000 Kč pocházela z prodeje nemovitosti, kterou získal pan [celé jméno žalobce] a jeho sestra prodejem nemovitosti po rodičích. Pan [celé jméno žalobce] si tuto částku schraňoval pouze pro nákup bytu, ve kterém chtěl žít se žalovanou. Částku 400 000 Kč měl uloženou společně s doklady v tašce diplomatce (výpověď žalovaného při jednání dne [datum]) Z výpovědi [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že pan [celé jméno žalobce] po smrti jeho matky, bylo to někdy v devadesátých letech, nabyl dědictvím se svou sestrou dům po jejich matce, a že tento prodali. V té době pan [celé jméno žalobce] svědkyni řekl, že si chce koupit do budoucna byt v [obec]. Někdy kolem roku 1999 manžel svědkyně dostal odstupné z práce a z těchto peněz půjčil žalované částku 200 000 Kč. Svědkyně nevěděla, na co půjčka byla, domnívala se, že žalovaná bude kupovat nějaký byt v [obec]. Následně žalovan