67 C 396/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 995 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný byl dne 14. 8. 2018 přivezen RZS na ortopedickou kliniku žalobkyně, kde byl následně vyšetřen a ošetřen. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotních služeb účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, proto je povinen uhradit žalobkyni náklady za vyšetření a ošetření z vlastních zdrojů. Žalobkyně žalovanému dne [datum] vystavila daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 995 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný na uvedenou fakturu nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. K vyjádření žalovaného žalobkyně dne [datum] uvedla, že příslušnost soudů ČR je dovozena z údajů o bydlišti žalovaného, které žalobkyni sám žalovaný poskytl, a to [ulice a číslo], [obec a číslo]. Státní příslušník jiné členské země EU má v ČR nárok na stejnou zdravotní péči jako příslušníci ČR, pokud tato osoba předloží poskytovateli zdravotních služeb Evropský průkaz zdravotního pojištění, žalovaný toto však neučinil. Usnesením ze dne 19. 10. 2021, č.j. 67 C 369/2021-19 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu k ochraně jeho zájmů dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) ustanoven opatrovník z řad advokátů – Mgr. [jméno] [příjmení] Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice dne [datum] tak, že ho neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Opatrovnice žalovaného namítla, že není dána příslušnost soudů ČR, dále uvedla, že žalovaný je účastníkem veřejného zdravotního pojištění, když jako státní občan Polské republiky má jako pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu EU nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice [nemocnice] na [obec] (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně žalovanému vystavila fakturu za vyšetření a ošetření na celkovou částku 3 995 Kč (cílené vyšetření traumatologem 302,40 Kč, výkon pohotovostní služby 240 Kč, CT vyšetření s větším počtem skenu 2 460 Kč, RTG krku a krční páteře 186 Kč, RTG žeber a sterna 268,80 Kč, RTG žeber a sterna 537,60 Kč). Faktura byla splatná dne [datum]. Žalovaný potvrdil převzetí faktury svým podpisem (faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala výzvu k zaplacení dlužné částky, přičemž mu poskytla náhradní lhůtu k plnění do [datum] (výzva k plnění ze dne [datum] vč. kopie obálky). Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Soud se primárně zabýval námitkou opatrovnice žalovaného o nepříslušnosti soudů ČR a neshledal ji důvodnou. Podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (Brusel I.)„ nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu.“ V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný v době svého zranění, tj. v době kdy došlo k jeho vyšetření a ošetření, pobýval v ČR, když sám jako kontaktní adresu vedl [ulice a číslo], [obec a číslo]. Dle § 85 odst. 1 o.s.ř. je pak místně příslušný soud, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného, příp. soud, v jehož obvodu se žalovaný zdržuje. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že je v posuzovaném případě dána pravomoc a příslušnost soudů ČR a místně příslušným k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 9, neboť poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na adrese v obvodu zdejšího soudu. Podle ustanovení § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců se cizinec prokazuje dokladem o cestovním zdravotním pojištění kryjícím náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 3 995 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice žalobkyně. V souvislosti s tím žalobkyni vznikly náklady ve výši žalované částky, které byl žalovaný dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. ve spojení s § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. povinen uhradit, což však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni rovněž přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů za 3 úkony po 100 Kč (sepis žaloby, výzva k plnění, účast na jednání soudu dne [datum]). Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst.1 cit. vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních dnů a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. V posuzované věci vznikly státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalovanému. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009 sp.zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že o odměně ustanovené opatrovnice žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.