67 C 445/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 002 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný byl dne [datum] přijat na traumatologickou ambulanci ortopedické kliniky žalobkyně, kde byl následně vyšetřen a ošetřen. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotních služeb účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, proto je povinen uhradit žalobkyni náklady za vyšetření a ošetření z vlastních zdrojů. Žalobkyně žalovanému dne [datum] vystavila daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 002 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný na uvedenou fakturu nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. K vyjádření žalovaného žalobkyně dále dne [datum] uvedla, že nemohla mít ani zdánlivou pochybnost o tom, že pacient předkládá cizí průkaz totožnosti, když osoba vyobrazená na fotografii z průkazu totožnosti byla zcela identická s osobou pacienta, kterému měly být zdravotní služby poskytnuty. K námitce žalovaného týkající se nesprávného uvedení příjmení na Souhlasu s pořízením kopie dokladu totožnosti žalobkyně uvedla, že pacient byl vzhledem k charakteru zranění, které mu bylo způsobeno násilnou činností třetí osoby, a nad to v cizí zemi, patrně rozrušený a ve stresu, když v takových případech nebývá neobvyklé, že pacient udělá chybu při vyplňování žalobkyní předložených formulářů. Navíc v posuzovaném případě se jednalo pouze o drobnou písařskou chybu týkající se jednoho písmena. Usnesením ze dne 7. 12. 2021 č.j. 67 C 445/2021-20 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu k ochraně jeho zájmů dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) ustanoven opatrovník z řad advokátů – Mgr. [jméno] [příjmení] Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice dne [datum] tak, že ho v celém rozsahu neuznal. V době poskytnutí zdravotních služeb totiž neměl průkaz totožnosti ve svém držení a zcela zřejmě je v této věci poškozený, když třetí osoba zneužila jeho průkaz totožnosti k poskytnutí zdravotních služeb u žalobkyně. Dále uvedl, že jak samotná faktura, tak Souhlas s pořízením kopie dokladu totožnosti, nesou zdařilé padělky podpisu žalovaného, když obsahují nesprávné příjmení žalovaného (namísto [celé jméno žalovaného] je uvedeno [anonymizováno]). S ohledem na uvedené je tak zřejmé, že žalovanému žádné zdravotní služby poskytnuty nebyly a proto navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice [nemocnice] na [obec] (informovaný souhlas pacienta ze dne [datum], kopie dokladu totožnosti žalovaného, souhlas s pořízením kopie dokladu totožnosti). Žalovanému byl dne [datum] proveden rentgen hlavy a krku, kdy bylo zjištěno, že má v důsledku napadení zlomenu dolní čelist (průvodní list k rentgenovému vyšetření ze dne [datum], lékařská zpráva – nález z Radiodiagnostické kliniky ze dne [datum], zpráva z ambulantního vyšetření z Ortopedické kliniky ze dne [datum]). Náklady za ošetření činily celkovou částku ve výši 3 002 Kč, které byly následně žalovanému vyfakturovány fakturou [číslo] se splatností dne [datum] (kumulace položek ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení dlužné částky a to dopisem ze dne [datum] a dne [datum] (výzva k plnění ze dne [datum] vč. kopie obálky, výzva k plnění ze dne [datum] vč. kopie dodejky). Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Podle ustanovení § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců se cizinec prokazuje dokladem o cestovním zdravotním pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 3 002 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v noci ze dne [datum] na [datum] vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice žalobkyně. V souvislosti s tím žalobkyni vznikly náklady ve výši žalované částky, které byl žalovaný dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. ve spojení s § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. povinen uhradit, což však neučinil. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni rovněž přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ke svému tvrzení o zneužití dokladu totožnosti třetí osobou žalovaný soudu nenabídl jediný důkaz. Také jeho další tvrzení, že z písařské chyby v podpisu žalovaného na formuláři Souhlas s pořízením kopie totožnosti lze dovodit, že žádné služby zdravotního ošetření mu žalobkyní nebyly poskytnuty má soud neprokázané. Naopak lze předpokládat, jak správně uvedla žalobkyně, že žalovaný, který byl v nočních hodinách převezen do jejího zařízení po napadení třetí osobou se zraněním hlavy, jevil známky dezorientace a rozrušení. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů za 4 úkony po 100 Kč (sepis žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]). Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst.1 cit. vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních dnů a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. V posuzované věci vznikly státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalovanému. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009 sp.zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že o odměně ustanovené opatrovnice žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.