68 C 296/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se v tomto řízení po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 7 175 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného povinného ručení k vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo č. 1“) a k vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo č. 2). Žalovaný byl k předmětným vozidlům evidován jako vlastník/provozovatel, avšak žalovaný neměl u vozidla č. 1 v období od 21. 4. 2020 do 14. 7. 2020 (tj. po dobu 85 dní) a u vozidla č. 2 v období od 17. 5. 2021 do 20. 6. 2021 (tj. po dobu 35 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dle § 4 zákona č. 168/1998 Sb., v platném znění příspěvek v celkové výši 6 575 Kč (tj. v případě vozidla č. 1 - 85 dní * 65 Kč za jeden den; v případě vozidla č. 2 – 35 dní * 30 Kč za jeden den). Dále pak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky 600 Kč (tj. 2 * 300 Kč) představující mimosoudní uplatnění práva dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci je možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. K vozidlu [registrační značka] (vozidlo č. 1): 6. Žalobkyně zaslala dne 12. 11. 2020 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, ve kterém jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 5 825 Kč (tj. 85 nepojištěných dní * 65 Kč za jeden nepojištěný den + 300 Kč za náklady za mimosoudní uplatnění práva žalobkyně). Toto vozidlo nebylo pojištěno v období od 21. 4. 2020 do 14. 7. 2020 a žalovaný tak byl touto výzvou vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dní (dopis ze dne 12. 11. 2020, zjištěné údaje o vozidle, doručenka). Dne 25. 2. 2021 byla žalovanému zaslána upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku dlužné částky ve výši 5 860 Kč (dopis ze dne 25. 2. 2021). Dne 26. 3. 2021 byla žalovanému zaslána II. upomínka o úhradu nedoplatku ve výši 5 905 Kč (dopis ze dne 26. 3. 2021). 7. K vozidlu [registrační značka] (vozidlo č. 2): 8. Žalobkyně zaslala dne 2. 8. 2021 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, ve kterém jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 1 350 Kč (tj. 35 nepojištěných dní * 30 Kč za jeden nepojištěný den + 300 Kč za náklady za mimosoudní uplatnění práva žalobkyně). Toto vozidlo nebylo pojištěno v období od 17. 5. 2021 do 20. 6. 2021 a žalovaný tak byl touto výzvou vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dní (dopis ze dne 2. 8. 2021, kupní smlouva ze dne 19. 4. 2021, zjištěné údaje o vozidle). Dne 3. 11. 2021 bylo žalovanému zasláno upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu dlužné částky ve výši 1 350 Kč (dopis ze dne 3. 11. 2021). Dne 2. 12. 2021 byla žalovanému zaslána II. upomínka o úhradu nedoplatku ve výši 1 360 Kč (dopis ze dne 2. 12. 2021). 9. Před podáním žaloby byla žalovanému v případě obou vozidel zaslána předžalobní upomínka (dopis ze dne 18. 3. 2022, dopis ze dne 30. 3. 2022, podací arch, sledování zásilek). 10. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 7 175 Kč s příslušenstvím je důvodná, neboť žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že vozidlo č. 1 nebylo po dobu od 21. 4. 2020 do 14. 7. 2020 pojištěno a vozidlo č. 2 nebylo pojištěno po dobu od 17. 5. 2021 do 20. 6. 2021. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti pojistit vozidlo. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svou shora uvedenou povinnost splnil. 11. Žalobkyně je právnickou osobou zřízenou dle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 12. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je přitom vlastník vozidla a jeho provozovatel povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 (tj. mj., pokud vozidlo nebylo řádně pojištěno). Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že vozidlo [číslo] nebylo po dobu od 21. 4. 2020 do 14. 7. 2020 (tj. po celkovou dobu 85 dní) pojištěno a vozidlo [číslo] nebylo pojištěno po dobu od 17. 5. 2021 do 20. 6. 2021 (tj. po dobu 35 dní), došlo k porušení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 13. Výše příspěvku je potom stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, dále jen„ vyhláška“, přičemž vzhledem k tomu, že v případě vozidla č. 1 se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky a výše příspěvku za jeden den tak činí částka 65 Kč; v případě vozidla č. 2 se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců do 1000 cm3 a výše příspěvku tak dle § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky činí 30 Kč (§ 4 odst. 3 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 14. S ohledem na vše výše uvedené tak soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky ve výši 5 825 Kč složené z částky 5 525 Kč za dlužné pojištěné v případě vozidla [číslo] (tj. 85 nepojištěných dní * 65 Kč) a z částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s § 2a vyhlášky (výrok ad I – v případě vozidla č. 1) a povinnost k zaplacení částky ve výši 1 350 Kč složené z částky 1 050 Kč za dlužné pojistné (tj. 35 nepojištěných dní * 30 Kč za jeden nepojištěný den) a z částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s § 2a vyhlášky (výrok ad II – v případě vozidla č. 2). Vzhledem pak k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 1 489 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 600 Kč, tj. 3* 200 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z těchto úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku). 16. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).