7 C 13/2021-153 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 1. 11. 2020 se žalobce domáhá proti žalované vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se zásahu do osobnostních práv žalobce, jež spočívají v provedení takových opatření, která by znemožnila identifikaci jeho osobních údajů na webových stránkách [webová adresa] a dále, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 500 000 Kč. Podáním ze dne 19. 11. 2020 pak učinil změnu žaloby, neboť v mezidobí došlo ze strany žalované k realizaci opatření, která identifikaci jeho osobních údajů znemožňuje, stále však trvá na požadavku na zaplacení částky 500 000 Kč. 2. Žalobní návrh pak odůvodnil tím, že žalovaná je správcem webových stránek [webová adresa]“, na kterých publikuje v části„ dokumenty MČ“ mj. zápisy z Rady MČ [obec a číslo] ve volebním období 2018 až 2022. Zde byl též publikován zápis z [pořadí] zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne 21. 9. 2020 a v něm pod bodem [číslo] usnesení [číslo] – podání žaloby o náhradu škody. V tomto usnesení jsou osobní údaje anonymizovány začerněním, to je však nedostačující. Pokud se usnesení označí kurzorem a pomocí Ctrl-C a Ctrl-V přenese do jiného wordového dokumentu, usnesení se objeví, včetně osobních údajů v tomto znění„ RMČ schvaluje podání žaloby na pana [titul] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce], o náhradu škody způsobené zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím“. Další možností, jak identifikovat citované osobní údaje je označit začerněné údaje kurzorem, klepnout pravou částí myši a objeví se:„ vyhledat pana [titul] [celé jméno žalobce], narozeného …“ pomocí vyhledávače Google a že se jedná o v usnesení o jeho osobu, stačí zadat jméno„ [příjmení žalobce]“ pomocí Ctrl+F a objeví se zmíněný bod [číslo], tedy usnesení [číslo]. Pro interní potřebu žalovaný též užívá intranet, který je přístupný pouze vedení MČ [obec a číslo], na kterém jsou mimo jiné shromažďovány také podklady pro jednání Rady MČ [obec a číslo]. Někdo z vedení žalované městské části ofotil nebo umožnil ofocení části dokumentu, tedy předmětného usnesení a tento materiál se následně objevil – jak byl žalobce telefonicky upozorněn – na veřejné sociální síti Facebook. 3. Popsaným jednáním došlo ze strany žalované k porušení práv žalobce vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku, tedy k porušení jeho práva na ochranu soukromí, což chrání mimo jiné i osobní údaje, například datum narození, adresu bydliště a podobně. Podle žalobce pak nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod, jak stanoví i § 86 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“). Ochrana osobnosti je pak zakotvena i v čl. 10 Listiny základních práv a svobod. V případě žalované se jedná o škůdce, který je povinen podle § 2910 věty prvé o. z. nahradit škodu poškozenému, kterou způsobila žalovaná, a to tím, že zveřejnila a volně šířila napříč veřejností nedostatečně anonymizované jméno a příjmení, datum narození a bydliště žalobce a ofotila či umožnila ofocení části usnesení [číslo] které se pak objevilo i na sociální síti. Došlo tak ke snížení vážnosti žalobce a jeho postavení ve společnosti i ve veřejném a soukromém životě, a to ve značné míře a újma, která mu tak byla způsobena, je velmi závažná. V inkriminované době navíc byl přihlášen do výběrového řízení na [městský úřad] na pozici, kterou zastával na [obec a číslo] a je velmi pravděpodobné, že toto mohl být jeden z důvodů, proč výběrová komise dala přednost jiným uchazečům a nepřizvala jej do dalšího kola. O podobně pracovní pozice se nadále uchází a taková situace se může v budoucnu kdykoli opakovat. Žádal tedy, aby mu byla zaplacena žalovanou částka 500 000 Kč. Částka 500 000 Kč, kterou požaduje, odpovídá půlročnímu platu vedoucího úřadu, když průměrný měsíční plat tajemníka úřadu vychází z platových tabulek zaměstnanců ve veřejné správě a činí 80-85 tisíc Kč. Žalobce vzhledem k praxi platově ve 12. třídě a 12. stupni náleží též příplatek za vedení a příplatek osobní. Částka tak odpovídá šesti průměrným měsíčním platům tajemníka. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Především tvrdí, že veškeré osobní údaje fyzických osob, které nelze dle příslušných právních předpisů zveřejňovat, vždy anonymizuje a to například začerněním příslušného textu. Stalo se tak i v předmětném, žalobcem namítaném usnesení. Důvody, jež podle žalované vedly žalobce k podání žaloby jsou ty, že žalobce je bývalým tajemníkem Úřadu městské části [obec a číslo] a to od roku 2007, v této funkci skončil dohodou ke dni 30. 6. 2019. Za kvalitní vedení úřadu získal od žalované odměnu ve výši pětinásobku průměrného výdělku a po skončení pracovního poměru dokonce u žalované působil na základě dohody o pracovní činnosti. Za několik měsíců po definitivním ukončení své činnosti pro žalovanou začal z neznámých důvodů na žalovanou různými způsoby útočit, a to jak veřejně na oficiálních facebookových stránkách žalované či na obdobných stránkách současné opozice a i tato žaloba je prostředkem jakési osobní msty žalobce vůči žalované. Informaci o tom, že je řešena případná žaloba vůči jeho osobě měl již měsíc před tím, než vůbec žalovaná o podání této žaloby rozhodla předmětným usnesením. Žalobce tuto skutečnost totiž sám veřejně uvedl na oficiálních facebookových stránkách politické organizace„ [právnická osoba] [část obce] [anonymizováno]“, což představuje u žalované politickou opozici, vyjádřil nad touto informací i značné pobavení. Konkrétně se jednalo o komentář žalobce uveřejněný pod příspěvkem opozice ze dne 27. 8. 2020, kde žalobce mimo jiné uvedl:„ nebudu to zatím dál komentovat, počkám, až bude na mou osobu podána žaloba, kterou v současnosti starosta s místostarostou připravují:D:D:D“. O tom, že se možná žaloba bude podávat, tak věděl dlouho dopředu, informace nebyla nikde zveřejněna a žalobce jí tedy zjevně musel získat jiným, neoficiálním způsobem. Požadavek žalobce je tedy absurdní, neboť přijetí a zveřejnění předmětného usnesení - které bylo navíc anonymizované - mu nemohlo nijak zasáhnout do jeho práv a do jeho soukromí a způsobit mu nemajetkovou újmu a duševní útrapy a veřejně ho zostudit, když dávno předtím, než k přijetí usnesení vůbec došlo, pod svým facebookovým účtem definovaným veřejně jeho jménem, příjmením a fotografií, uváděl pod veřejným příspěvkem, jež byl přístupný všem registrovaným i neregistrovaným uživatelům, že je na něj žalobcem žaloba připravována a považoval to navíc za skutečnost hodnou připojení vysmátých emotikonů. Tvrzení žalobce, že neuspěl v důsledku postupu žalovaného ve výběrovém řízení u [městského úřadu] je pouze jeho účelovou spekulací, která nebyla nijak prokázána. Navíc jediným oficiálním facebookovým profilem žalované je stránka„ [název] [jméno]“, zde žalovaná žádný materiál týkající se žalobce nezveřejnila a nemůže být tak odpovědna za to, co a kde zveřejňují na sociálních sítích třetí osoby, jednoznačně odlišné od žalované. 5. Pro úplnost soud dodává, že oba účastníci řízení věnovali velkou část popisu vzájemných vztahů, neshod, které mezi nimi probíhaly, to však nemá pro věcné posouzení a zjištění skutkového stavu žádnou relevanci, proto se soud více těmito podáními a tvrzeními nezabýval a nijak je ani nehodnotil. 6. Pokud jde o nedostatečně anonymizovaný text, jak žalobce žalovanému vyčítá, předložil žalobce znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] z oboru kybernetika a kriminalistika [číslo] [rok] s datem 21. 1. 2022, kdy se jednalo o posouzení anonymizace dokumentů. Za podstatné považuje soud závěry tohoto posudku, kdy znalec uvedl v odůvodnění svého nálezu (a soud konstatuje zejména část 5 a 6), že„ … v důsledku nesprávně zvoleného způsobu anonymizace byly na webu [webová adresa] zveřejněny dokumenty, u nichž bylo možné anonymizovaný tedy začerněný text jednoduchým způsobem přečíst. V lednu roku 2021 byl způsob anonymizace změněn tak, aby již nebylo možné u nově zveřejňovaných dokumentů anonymizovaný text přečíst a v březnu roku 2021 byla provedena dodatečná anonymizace zápisů ze zasedání rady městské části konaných v druhé polovině roku 2019 a v roce 2020. Při hromadném zveřejnění dodatečně anonymizovaných dokumentů se však uživatel pravděpodobně dopustil chyby, kdy v jednom případě došlo ke zveřejnění i původní tedy chybně anonymizované verze dokumentu.“ Pokud jde o závěr znalce, pak pokud jde o předmětný dokument, tedy zápis Rady městské části 2020 09 21, znalec odpovídá na otázku, kdy byl tento dokument vytvořen a naposledy upraven tak, že:“ … v době zpracování znaleckého posudku byl na [webová adresa] zveřejněn zápis z [pořadí]. Zasedání z 21. 9. 2020 v podobě pdf souboru, který byl vytvořen 15. 3. 2021 v 10:4 6:07 hodin naposledy upraven 15. 3. 2021 v 10:48:08.“ K otázce, zda je možné z obsahu dokumentu zjistit kompletní znění usnesení v bodě [číslo], zda tedy aktuálně použitý způsob anonymizace skutečně znemožňuje obsah začerněných částí zji