7 C 46/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2022 č.j. 7 Nc 1201/2022-6 bylo zahájeno řízení o určení, zda tu manželství je či není, přičemž se jedná o situaci, kdy dne 13. 1. 2022 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 9 doručen podnět Úřadu městské části [obec a číslo], občansko-správního odboru, oddělení matriky ze dne 13. 1. 2022, [číslo jednací], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] [rok], jako správního orgánu. Správní orgán podal podnět podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ správní řád“), k zahájení řízení o určení, zda tu je či není manželství, které mělo být uzavřeno mezi manželkou a manželem dne 15. 4. 2020 v kapli [název] [anonymizováno] v [nemocnice] [anonymizováno] [obec] v [obec a číslo]. Svůj podnět odůvodnil správní orgán skutečností, že vede správní řízení ve věci žádosti manželky o provedení dodatečného zápisu manželství do matriční knihy, v jehož průběhu mu vznikly důvodné pochybnosti, zda uvedené manželství skutečně vzniklo. Rozhodnutí správního orgánu o provedení či neprovedení zápisu manželství do matriční knihy bezprostředně souvisí s osobním stavem manželky a jasný závěr o existenci či neexistenci manželství manželky je pro rozhodnutí správního orgánu nutnou podmínkou. Tuto otázku nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a dosud o ní nebylo pravomocně rozhodnuto. 2. Podle § 1 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o matrikách“),„ (s ) oučástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen "rejstřík") provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen "matriční událost").“ 3. Podle § 3 odst. 6 zákona o matrikách„ (v ) edení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.“ 4. Podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách„ (d) o matriční knihy se zapisuje (…) matriční událost“. 5. Podle § 1 odst. 1 správního řádu „ (t) ento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán").“ 6. Podle § 57 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem správního řádu,„ (j) estliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán (…) si o ní může učinit úsudek; správní orgán si však nemůže učinit úsudek (…) ani o otázkách osobního stavu.“ 7. Podle § 678 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (s ) oud může určit, že manželství není, i bez návrhu.“ 8. Podle § 2 písm. p) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“),„ (t) ento zákon upravuje řízení ve věcech manželských a partnerských“. 9. Podle § 13 odst. 1 z. ř. s.„ (ř) ízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.“ 10. Podle § 13 odst. 2 z. ř. s.„ (o) zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno.“ 11. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s.„ (p) roti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.“ 12. Podle § 371 písm. a) z. ř. s.„ (ř) ízení ve statusových věcech manželských jsou řízení (…) o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství)“. 13. Z podnětu správního orgánu vyplývá, že je u něj vedeno správní řízení ve věci žádosti manželky o provedení dodatečného zápisu manželství jako matriční události podle § 1 odst. 4 zákona o matrikách do matriční knihy podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách, přičemž vedení matričních knih je podle § 3 odst. 6 zákona o matrikách výkonem státní správy, jenž se řídí rovněž správním řádem podle jeho § 1 odst. 1. Správní orgán dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí závisí na řešení otázky osobního stavu, již mu nepřísluší rozhodnout, o které dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a o níž si nemůže učiniti úsudek podle § 57 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem správního řádu, neboť danou otázku, totiž zda tu manželství je či není, řeší soud podle § 2 písm. p) a § 371 písm. a) z. ř. s . Jelikož není zákonem stanoveno, že by řízení o určení, zda tu manželství je či není, bylo možné zahájit jen návrh, a s přihlédnutím k pravomoci soudu podle § 678 o. z. určit, že tu manželství není, i bez návrhu, soud rozhodl podle § 13 odst. 1 a odst. 2 věty první výrokem I. tohoto usnesení o zahájení tohoto řízení. Řízení je podle § 13 odst. 2 věty poslední zahájeno dnem vydání tohoto usnesení. 14. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s., „ (n) estanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.“ 15. Podle § 61 z. ř. s.„ (k ) ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje soud opatrovníka pro řízení.“ 16. Podle § 375 z. ř. s.„ (ú) častníky jsou manželé.“ 17. Podle § 376 odst. 1 z. ř. s.,„ (z) tratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví. To neplatí, lze-li řízení zahájit i bez návrhu; v takovém případě soud pokračuje v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému účastníku jmenuje.“ 18. Podle § 23 o. z.„ (č) lověk má právní osobnost od narození až do smrti.“ 19. Podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)„ (z) působilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.“ 20. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř.„ (o) patrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.“ 21. Účastníky řízení o určení, zda tu manželství je či není, jsou podle § 375 z. ř. s . manželé. V předmětném případě manžel zemřel před zahájením řízení, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení podle § 23 o. z. a § 19 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s . Pakliže by zemřel až po zahájení řízení, nebránila by taková skutečnost v pokročování řízení podle § 376 odst. 1 věty poslední z. ř. s ., jež byla do uvedeného odstavce vložena s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 16/15, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb. Pokud tedy ztráta způsobilosti být účastníkem řízení u jednoho z manželů nebrání v pokračování řízení, nepochybně tomu nebude jinak ani v případě úmrtí jednoho z manželů již před zahájením řízení, a to z týchž důvodů, jakými byl odůvodněn uvedený nález Ústavního soudu. Soud tak dospěl k závěru, že úmrtí jednoho z manželů není na překážku zahájení tohoto řízení. 22. Dále se soud zabýval otázkou ochrany oprávněných zájmů zemřelého manžela. Pokud by manžel zemřel až po zahájení řízení, byl by mu podle zvláštní úpravy v § 376 odst. 1 části věty poslední za středníkem z. ř. s. jmenován opatrovník, s nímž by bylo v řízení pokračováno. Soud je toho názoru, že ač zákon výslovně nestanoví, že by se týž postup měl uplatnit i v případě úmrtí manžela před zahájením řízení, není zde žádný rozumný důvod, pro který by mělo být v takovém případě postupováno odlišně. Lze též poukázat na řízení o určení data smrti, v němž soud podle § 61 z. ř. s. jmenuje opatrovníka k ochraně oprávněných zájmů zemřelého. Určení, zda manžel před svou smrtí byl či nebyl v manželství, je z hlediska jeho zájmů nepochybně neméně významné ve srovnání s určením data jeho smrti. Z popsaných důvodů soud postupoval analogicky podle obou uvedených ustanovení a výrokem II. shora citovaného usnesení jmenoval manželu opatrovníka k ochraně jeho oprávněných zájmů. Tímto opatrovníkem soud jmenoval advokátku podle § 29 odst. 4 věty druhé o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., když jmenování opatrovníka z řad osob blízkých není v předmětném druhu řízení žádoucí (srov. SVOBODA, Karel. § 376 (Ztráta způsobilosti být účastníkem). In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 762). 23. Manželka [celé jméno manželky] za to, že byly splněny veškeré náležitosti, které právní předpisy spojují se vznikem manželství, a tudíž její manželství s p. [celé jméno manžela] řádně a platně vznikl