9 C 387/2018-220 — Obvodní soud pro Prahu 9

1) Rozsudkem pro uznání ze dne 4. 3. 2020, č. j. 9 C 387/2018 – 77, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 173,22 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 5. 2022, č. j. 9 C 387/2018 - 206, byla výroky I. a II. uložena žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 031 725,74 Kč s příslušenstvím, a výrokem III. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za celé řízení. 2) Soud však v rozsudku opomněl rozhodnout o náhradě nákladů státu. Proto soud postupem podle § 166 o.s.ř. uvedený rozsudek, který doposud nenabyl právní moci, doplňuje o výrok IV. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., když se jedná o náhradu nákladů státu za zpracování znaleckého posudku. O odměně znalce bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2022, č. j. 9 C 387/2022 – 173, kdy znalci byla přiznána odměna v částce [částka], a dále usnesením ze dne 25. 5. 2022, č. j. 9 C 387/2022 – 204, v částce [částka] Celkem znalci bylo přiznáno [částka]. Na úhradu této odměny byla použita žalobkyní složená záloha v částce [částka], a náklady státu jsou tak v částce [částka] Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit státu, prostřednictvím zdejšího soudu. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 3) Podáním došlým zdejšímu soudu dne 18. 5. 2022 navrhla žalobkyně separaci nákladů tak, že znalec, [celé jméno znalce], se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání na den 25. 3. 2022, kdy žalobkyni v souvislosti s tímto vznikly náklady v celkové částce [částka]. 4) Podle § 147 odst. 2 o.s.ř. platí, že soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, jestliže zavinili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili účastníkům. 5) V posuzovaném případě soud však návrh neshledává důvodným. [jméno] žalobkyně uvedla, že na výslechu znalce netrvá s ohledem na procesní ekonomii. Žalobkyně však při vyúčtování separace nákladů účtovala taktéž náhradu cestových výloh za cestu [obec] – [obec] a zpět, byť zástupce žalobkyně má sídlo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], nikoli v [obec], odkud účtoval náklady. Pokud si advokát zajistil substituci advokátem se sídlem v [obec], či mimo [část Prahy] mít za účelně vynaložené cestovní náklady tak, jak žalobkyně požaduje. V dané situaci, kdy lze učinit závěr o tom, že žalobkyně se snažila uměle navyšovat náklady řízení, soud návrh na separaci nákladů řízení neshledal důvodným, a návrh výrokem II. tohoto usnesení zamítl.