98 C 139/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že žalovaný použil v (obec) dne (datum) ke své přepravě prostředky hromadné dopravy - (anonymizována tři slova) (obec) a na výzvu přepravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost žalobci uhradit přirážku ve výši (částka) a (částka). 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (číslo jednací) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 4. Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) hod použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.6). Z přílohové obálky spisu z informace pro cestující zjistil tarif výše jízdného (částka) a výši přirážky (částka). 5. Důvodem vzniku souzeného závazkového právního vztahu mezi žalovaným a žalobce je smlouva o přepravě, kterou žalovaný uzavřel po každé, když použil jakoukoliv linku hromadné dopravy. Obsahem této smlouvy byla zejména povinnost žalobce žalovaného dopravit do jeho cílové stanice a povinnost žalovaného zaplatit jízdné podle tarifu, předložit jízdenku k eventuální kontrole a dodržovat smluvní podmínky dopravy (§18a zákona č. 111/1994 Sb., § 3 odst. 1, 2 a § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb. vydané na základě § 879a Obč. zákona k provedení smlouvy o dopravě), tedy i zaplatit přirážku k jízdnému v případě, že linkový spoj MHD užije bez předchozího zaplacení jízdného. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2x prokazatelně použil dopravní prostředek MHD, který provozuje žalobce, bez platného jízdního dokladu, vznikl žalobci oprávněný nárok na zaplacení přirážky jízdného ve výši (částka), když tato výše se rovná zákonem stanovenému maximu přirážky (částka) (§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb.). Dále má žalobce (logicky) oprávněný nárok na zaplacení tarifního jízdného ve výši (částka). Obojí pak lze (logicky účtovat za každou jízdu zvlášť. 7. Celý žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebylo zaplaceno) není možné přímo prokázat - pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nejen že nebylo tvrzeno, že by dlužnou částku představující přirážku s jízdným žalobci zaplatil, anebo že žaloba je nedůvodná, protože se jízdy MHD v žalované době neúčastnil, tak soud uzavřel, že negativní tvrzení žalobce nebyla ničím popřena a vyvrácena. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ). Soud tak uzavřel, že ze žalobních tvrzení vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku. Za této situace soud rozhodl tak jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění č.l.7), třemi režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..