98 C 142/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím, protože se jedná o dlužný nájem ve výši (částka) za měsíc (anonymizováno) (rok) a dlužný úrok z prodlení za dobu od (anonymizováno) (rok) až do (anonymizováno) (rok) ve výši (anonymizováno), (částka), což je částka aktuální ke dni (datum). Podává tuto žalobu, protože žalovaný ani k výzvě ze dne (datum) ničeho neuhradil. 2. Žalovaný navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout, protože výzvu k zaplacení (částka) obdržel žalovaný až dne (datum), a stejný den také tuto částku žalobci zaplatil. Tedy jestliže byla výzva k úhradě doručena až po podané žalobě, pak nemohl podání žaloby nijak ovlivnit a předložil doklad o zaplacení, stejně jako výzvu k vyzvednutí zásilky. 3. Dne (datum) uzavřeli účastníci nájemní smlouvu č. (spisová značka) (číslo) (rok), o nájmu garáže, kterou k užívání žalovaný protokolárně převzal, a podle smlouvy byl tedy žalovaný jako nájemce povinen platit nájem žalobci, coby pronajímateli, a to do každého posledního dne kalendářního měsíce, když měsíční nájem byl v roce (rok) ve výši (částka) – jak plyne z evidence předpisů a plateb za rok (rok), ze kterého také plyne, že ke dni (datum) žalovaný dlužil žalobci (částka) za (anonymizováno) (rok) a úroky z prodlení za opožděné platby za dobu od (anonymizováno) (rok) do (anonymizováno) (rok) výši (částka), což i podle upomínky - jak jí vytvořil žalobce je ke dni (datum) celkový dluh (částka) (což je více, než žalovaná částka). Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému upomínku (č.l.26), ve které určil žalobci přiměřenou lhůtu k zaplacení dluhu do 5ti dnů od doručení a ačkoliv upomínka správně uvádí, že dluh je (částka) a (částka), tak stejně se dovolává zaplacení jen (částka) – takže částky dané chybným součtem. Dle výzvy k vyzvednutí zásilky byla upomínka uložena na poště k vyzvednutí až do (datum) (č.l. 23 vč. originálu předloženého na ústním jednání dne (datum)), žalovaný dne (datum) žalovanou částku zaplatil (č.l.27). Žalobcem předložený důkaz výpočtovým listem za rok (rok) se míjí s podstatou věci, proto jej soud neprovedl ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 4. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval. Soud vyšel, z toho, že každý účastník sporného řízení má odpovědnost za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 věty prvé o. s. ř.), bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. V souzené věci nesl žalobce důkazní břemeno k prokázání, že mu žalovaný dluží, a kolik mu dluží. Je jistě věcí účastníků jak zachází se svými procesními právy, ovšem v žádném případě ze svým práv nemůže činit povinnost soudu, takže soud povinně doručuje žalovanému žalobu (§ 79 odst. 3 o.s.ř.), ohledně všech ostatních podání a důkazů, mohou účastníci nahlédnout do soudního spisu (§ 8 vyhlášky č. 37/1992 Sb.) a jestliže tak žalobce neučinil, pak to není důvod ani pro odročení ústního jednání (jak navrhoval) a ani pro jiný postup ve věci, než soud zvolil. Žalobce navrhl důkazy, které prokazovaly existenci a výši pohledávky (resp. pohledávku vyšší), když ovšem žalovaný hodnověrně prokázal, že žalovaná částka byla již zaplacena, a to ihned, kdy jej žalobce k tomu dle § 142a o.s.ř. vyzval. Fakt, že žalobce podal žalobu, aniž by ověřil, že žalovanému byla doručena předžalobní výzva, a že výzva byla doručena žalovanému až po podané žalobě, na věc nemá vliv, stejně jako fakt, že není z ničeho jasné, proč se žalobce domáhá nižší částky, než žalovaný skutečně žalobci dlužil. 5. Za této situace soud uzavřel, že zásadní skutečnost pro rozhodnutí ve věci - o dluhu žalovaného, byla důkazy žalovaného vyvrácena, a proto výsledky zhodnocení důkazů umožnily soudu přijmout závěr o nepravdivosti tvrzení žalobce o tom, že mu žalovaný dluží žalovanou částku, a procení konsekvencí řečeného je rozhodnutí, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch, takže mu náleží mu proto náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je v daném případě jeden úkon po (částka) (dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).