98 C 177/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla (příjmení) (příjmení) (jméno), (registrační značka), ([příjmení] kód) (identifikace vozidla obsahuje zřejmou nesprávnost, když hovoří o SPZ, které již neexistují, a má na mysli správné označení RZ). Přičemž vozidlo nemělo v době (datum) – (datum) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k této žalobě. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (číslo jednací) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 4. Žalobce nesl důkazní břemeno ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc zcela přisvědčuje instrukce (anonymizována dvě slova) ze dne (datum), ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že (anonymizována dvě slova) není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. (číslo) § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takový důkaz však k provedení žalobce nenavrhl. Soud shledával jako nepřiměřené nahrazování nutné procesní aktivity žalobce - jestliže se sám spoléhal, že jeho tvrzení o vlastnictví či provozování vozidla je již prokázána jinými – jím navrženými (soudem pak provedenými provedenými) důkazy ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Dále žalobce nesl i důkazní břemeno prokázání doručení výzev k zaplacení se zákonným obsahem (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.), což se nepodařilo ani u jedné ( (datum), (datum) zde chybělo i číslo čárového kódu, (datum)), kterou soudu jako důkaz předložil. 5. S ohledem na to, žalobce sám navrhl postup dle § 115a o.s.ř., soud nemohl poskytnout žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. - které lze udělit jen na ústním jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), a proto tedy soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně žalovaného nároku, ohledně dvou základních zákonných parametrů ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 6. Z těchto důvodů soud shledal tuto žalobu jako nedůvodnou a zamítl jí, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný sice měl úplný úspěch, ovšem nevznikly mu žádné účelně vynaložené náklady řízení, když po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným.