98 C 287/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9, ze dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr, který žalovaný získal od právního předchůdce žalobce ve výši (částka), který měl být splacen do (datum). Právní předchůdce žalobce poskytuje úvěry přes své webové stránky, kde se žalovaný zaregistroval a požádal o úvěr, po té právní předchůdce prověřil jeho schopnosti úvěr splácet a zaslal mu konkrétní návrh smlouvy. Žalovaný sice úvěr čerpal, ale nevrátil včas, kdy právní předchůdce pohledávku vůči žalovanému postoupil žalobci. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když žalovaný na usnesení (číslo jednací) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Žalobce nepředložil ani jeden důkaz s podpisem žalovaného, ani kopii jeho OP, nebo jiného dokladu, ani ověřovací platbu z bankovního účtu žalovaného na účet právního předchůdce žalobce, rovněž dokonce ani netvrdil, a tím méně prokázal, jak žalovanou částku vypočetl, protože ze smlouvy (nepodepsané z obou stran) soud zjistil, jen to, že úvěrová částka byla (částka) a nakonec ani neprokázal postoupení pohledávky, ze které odvozuje svou aktivní legitimaci. 6. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení nebyla podána po právu. 7. V souzené věci nebylo ničím prokázáno, že žalovaný je dlužníkem žalobkyně ze smlouvy, o které tvrdí, že jí spolu uzavřeli, protože v řízení nebyla předložená žádná uzavřená smlouva a dokonce ani nebylo prokázaná skutečnost, že žalovaný od právního předchůdce žalobce skutečně nějaká plnění dle tvrzené smlouvy obdržel, čímž (logicky) nebylo ničím podpořeno žalobce tvrzení, o tom, že se v dané věcí jednalo o její plnění, které by mělo mít smluvní protiváhu v zaplacení. Současně nebylo ani prokázáno, že by souzená pohledávky byla převedena na žalobce, a ten byl tedy nyní věřitelem žalovaného. Hodnocení žalobcem přeložených důkazů soud uzavřel tak, že v řízení nebyly předloženy žádné důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době rozhodnutí soudu žalovaný žalobci dluží žalovanou částku, když dokonce nebylo ani prokázáno, že by žalovaný byl někdy dlužníkem jakékoli v jiné – v řízení vystupující osoby. 8. Poučovací povinnost soudu (§ 118a odst. 1,3 o.s.ř.) je upravena jen pro ústní jednání, žalobce však dopředu souhlasil s postupem bez ústního jednání, a tedy poučení soud použít nemohl. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný se zcela žalobě ubránil, takže měl ve věci plný úspěch, ovšem na druhou stranu zůstal zcela pasivní, a proto mu tedy soud žádné náklady řízení nepřiznal. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.