98 C 288/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 9 180 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že žalovaný použil v (obec) dne (datum), (datum), (datum), (datum), (datum) a dne (datum) ke své přepravě prostředky hromadné dopravy - (anonymizována tři slova) (obec) a na výzvu přepravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost žalobci uhradit přirážku ve výši 1 500 Kč a 30 Kč jako jízdné – v každém jednotlivém případě. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (číslo jednací). Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.10). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (číslo) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.11). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.12). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.16). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.17). Ze zápisu o provedené kontrole (číslo) učiněným revizorem přepravce bylo prokázáno, že žalovaný dne (datum) použil ke své přepravě ve městě (obec) MHD, což podepsal revizor (č.l.18). Z přílohové obálky spisu z informace pro cestující zjistil tarif výše jízdného 30 Kč a výši přirážky 1 500 Kč. 5. Důvodem vzniku souzeného závazkového právního vztahu mezi žalovaným a žalobce je smlouva o přepravě, kterou žalovaný uzavřel po každé, když použil jakoukoliv linku hromadné dopravy. Obsahem této smlouvy byla zejména povinnost žalobce žalovaného dopravit do jeho cílové stanice a povinnost žalovaného zaplatit jízdné podle tarifu, předložit jízdenku k eventuální kontrole a dodržovat smluvní podmínky dopravy (§18a zákona č. 111/1994 Sb., § 3 odst. 1, 2 a § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb. vydané na základě § 879a Obč. zákona k provedení smlouvy o dopravě), tedy i zaplatit přirážku k jízdnému v případě, že linkový spoj MHD užije bez předchozího zaplacení jízdného. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný 6x prokazatelně použil dopravní prostředek MHD, který provozuje žalobce, bez platného jízdního dokladu, vznikl žalobci oprávněný nárok na zaplacení přirážky jízdného ve výši 1 500 Kč, když tato výše se rovná zákonem stanovenému maximu přirážky 1 500 Kč (§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb.). Dále má žalobce (logicky) oprávněný nárok na zaplacení tarifního jízdného ve výši 30 Kč. Oba nároky platí pro každou jízdu zvlášť. 7. Celý žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebylo zaplaceno) není možné přímo prokázat - pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nejen že nebylo tvrzeno, že by dlužnou částku představující přirážku s jízdným žalobci zaplatil, anebo že žaloba je nedůvodná, protože se jízdy MHD v žalované době neúčastnil, tak soud uzavřel, že negativní tvrzení žalobce nebyla ničím popřena a vyvrácena. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ). Soud tak uzavřel, že ze žalobních tvrzení vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku. Za této situace soud rozhodl tak jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění č.l.15), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..