18 C 238/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizenou předat nemovitost – rodinný dům [adresa] postavený na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnila tím, že předmětné nemovitosti jsou v jejím výlučném vlastnictví, když tyto jsou zapsány na [list vlastnictví] vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, k.ú. [část obce]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému do nájmu předmětné nemovitosti. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Následně byly uzavřeny dodatky k nájemní smlouvě, na základě kterých došlo k prodloužení doby nájmu vždy o jeden rok s tím, že naposledy byl nájem prodloužen na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě z [datum] o dva měsíce, a to do [datum]. Nájemní poměr skončil [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k opuštění nemovitostí a jejich vyklizení a předání zpět žalobkyni, když toto žalovaný doposud neučinil. Žalovaný řádně nehradil žalobkyni nájemné a zálohy na služby za užívání předmětných nemovitostí, když ke dni [datum] činila dlužná částka 417 898 Kč. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání omluvil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se písemně vyjádřil a uvedl, že se žalobkyní komunikuje s tím, že o skutečnostech, z jakých důvodů se z předmětných nemovitostí neodstěhoval, jí vždy informoval a tato projevila pochopení a prodloužila termín užívání nemovitostí. Zároveň uvedl, že měl domluvené již jiné bydlení, na poslední chvíli však z něho sešlo. Rovněž uvedl, že sehnání nového bydlení komplikuje jeho zdravotní stav, kdy je v pracovní neschopnosti. Zároveň uvedl, že se vyklizení nemovitostí nebrání. 3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, vzal při jednání soudu dne [datum] obecný zmocněnec žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v tomto rozsahu, kde se domáhal uložení povinnosti vyklidit nemovitosti vyjma žalovaného i všem, kdo s ním bydlí, a to s ohledem na vykonatelnost žalobního petitu. V tomto rozsahu bylo řízení zastaveno samostatným usnesením. 4. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], nájemní smlouvou ze [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze [datum], ze [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě z [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě z [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě z [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě z [datum], dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě z [datum], předžalobní výzvou z [datum] – výzva k opuštění nemovitosti včetně podacího lístku a online sledování zásilek, upomínkou k neuhrazení závazku z [datum], dohodou o smluvní pokutě při nepředání domu z [datum], [datum], [datum], přehledem dluhu žalovaného k [datum] a [datum]. 5. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, když tyto jsou zapsány na [list vlastnictví] vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, k.ú. [část obce] (výpis z katastru nemovitostí). dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému do nájmu předmětné nemovitosti. Nájemní smlouva nyla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] (nájemní smlouva). následně byly uzavřeny dodatky k nájemní smlouvě, na základě kterých došlo k prodloužení doby nájmu vždy o jeden rok s tím, že naposledy byl nájem prodloužen na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě z [datum] o dva měsíce, a to do [datum] (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě). žalobkyně vyzvala žalovaného k opuštění nemovitostí a jejich vyklizení a předání zpět žalobkyni (výzva k opuštění nemovitosti vč. podacího lítku). žalovaný řádně nehradil žalobkyni nájemné a zálohy na služby za užívání předmětných nemovitostí, když ke dni [datum] činila dlužná částka 417 898 Kč (přehled dluhu žalovaného). 6. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že uzavřela se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému do nájmu předmětné nemovitosti, jichž je výlučnou vlastnicí. Nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání jednoho roku s tím, že následně na základě uzavřených dodatků v roce 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022 došlo k prodlužování doby nájmu vždy o jeden rok, naposledy dodatkem [číslo] z [datum], kdy byl nájem prodloužen o dva měsíce, a to do [datum]. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně žalovaného před uplynutím tří měsíců po skončení doby nájmu dle ust. § 2285 o.z. vyzvala k vyklizení předmětu nájmu a nájemní poměr tak skončil ke dni [datum]. Oznámení o neprodloužení doby nájmu bylo žalovanému zasíláno jak na adresu předmětných nemovitostí, tj. [adresa žalovaného a žalobkyně], kde žalovaný fakticky bydlí, tak i na adresu jeho trvalého bydliště, tj. [adresa žalovaného]. 7. Po provedeném dokazování tak soud uzavřel, že v daném případě se žalobkyně důvodně domáhá vyklizení předmětných nemovitostí žalovaným, neboť nájem předmětných nemovitostí skončil ke dni [datum], když žalobkyně v souladu s ust. § 2285 o.z. sdělila žalovanému ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy nájem měl skončit, že nedojde k dalšímu prodloužení nájmu a trvá tak na vyklizení předmětných nemovitostí. Žalovaný tak v současné době užívá předmět nájmu bez právního důvodu a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Závěrem soud uvádí, že ve věci dne [datum] jednal a rozhodl, a to ač soudu byla doručena omluva žalovaného a žádost o odročení jednání s tím, že žalovaný je stále v pracovní neschopnosti s tím, že další kontrola u lékaře je naplánována na den [datum]. Byť žalovaný soudu předložil potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti s potvrzením lékaře o naplánované kontrole dne [datum], pak z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vyplývá, že žalovaný má povoleny vycházky od 10 do 16ti hodin, když dle sdělení ošetřujícího lékaře zdravotní stav žalovaného nebrání jeho účasti u jednání. U žalovaného se pak jednalo o opakovanou žádost o odročení nařízeného jednání, a to z týchž důvodů, kdy docházelo nedůvodně k prodlužování celého soudního řízení a s ohledem na to, že ošetřující lékař soudu sdělil, že zdravotní stav žalovaného účasti u jednání nebrání, jednání bylo nařízeno na dobu, kdy měl žalovaný, resp. má povoleny vycházky tak, aby se z místa bydliště mohl k jednání dostavit, soud jeho žádosti o další odročení jednání nevyhověl. O této skutečnosti pak soud žalovaného emailem informoval, byť není povinností soudu v souladu s ustálenou judikaturou účastníkům či právním zástupcům sdělovat, zda jejich žádosti o odročení jednání bylo vyhověno. Následně žalovaný opětovně požádal emailem o odročení jednání s tím, že na dobu, kdy je nařízeno jednání, má kontrolu u jiného lékaře. Této žádosti o odročení jednání soud rovněž nevyhověl, neboť se jedná ze strany žalovaného o obstrukční jednání, kdy opakovaně, a to bezdůvodně, žádá o odročení jednání s tím, aby oddálil konečné rozhodnutí ve věci. Skutečnosti, že má žalovaný event. nařízenu kontrolu u jiného lékaře, a to b době, kdy mělo proběhnout jednání u zdejšího soudu, si žalovaný nepochybně musel být vědom již v době, kdy soudu žádost o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti žádal. 9. S poukazem na shora uvedené proto soud návrhu žalovaného na odročení jednání, byť tento soudu předložil trvající pracovní neschopnost, nevyhověl a ve věci rozhodl, když žalovaný na svoji procesní obranu, kterou by se soud mohl v rámci svého rozhodnutí zabývat, ničeho relevantního neuvedl. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta za středníkem o.s.ř., kdy soud uložil žalovanému povinnost předmětné nemovitosti vyklidit v zákonné patnáctidenní lhůtě. V daném případě soud neshledal žádné skutečnosti zvláštního zřetele hodné, pro které by soud mohl event.. stanovit pro vyklizení nemovitosti delší než zákonnou patnáctidenní lhůtu, neboť žalovaný ani žádné relevantní skutečnosti netvrdil (vyjma přetrvávající pracovní neschopnosti s povolenými vycházkami v rozsahu šesti hodin, které mu dle názoru soudu nebrání v tom, aby byl schopen zajistit si jinou možnost bydlení), jednak žalovaný o probíhajícím soudním řízení ví více jak půl roku a za tuto dobu soudu netvrdil a tím méně prokázal, že by se snažil svoji bytovou situaci nějakým způsobem vyřešit. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšná žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají z žalobkyní uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a dále ze čtyřech paušálů nezastoupeného účastníka á 30