33 C 67/2022-124 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou původně u Okresního soudu v Příbrami dne [datum], se po doplnění k výzvě soudu žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že jde o pořizovací cenu vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které bylo ve vlastnictví žalovaného, a to po odečtení částky 27 000 Kč, kterou žalobce dluží žalované. Uvedené vozidlo žalovaná coby tehdejší partnerka žalovaného užívala poté, co byl žalovaný vzat v roce [rok] do vazby, a po jeho propuštění z vazby žalobci nevrátila, ač k tomu byla vyzývána. 2. Žalovaná k věci uvedla, že tvrzení žalobce jsou pouhým popisem sledu událostí staršího data, vznesla námitku promlčení s tím, že sama má vůči žalobci pohledávku ve výši 120 000 Kč, kterou však nijak neuplatňuje, neboť jí je zřejmé, že žalobce s ohledem na výkon trestu odnětí svobody nemá finanční prostředky. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 4. [stát. instituce] odložila usnesením ze dne [datum] trestní věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěra, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v nezjištěný den v roce [rok] na blíže neznámém místě bylo [celé jméno žalobce], jednatelem [právnická osoba] s.r.o. zapůjčeno [celé jméno žalované] vozilo [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno] [číslo], přičemž po cca jednom roce přestala [celé jméno žalované] s [celé jméno žalobce] komunikovat a vozidlo mělo být bez jeho vědomí převedeno na [jméno] [příjmení], čímž měla být [právnická osoba] s.r.o. způsobena škoda ve výši 160 000 Kč, neboť nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Stížnost proti tomuto usnesení byla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] ze dne [datum] zamítnuta jako nedůvodná. (prokázáno usnesením [stát. instituce] [číslo jednací], usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). 5. K seznámení účastníků došlo v roce [rok], po určitou dobu tvořili pár, žalobce byl v roce [rok] vzat do vazby, po propuštění z vazby v roce [rok] vyzýval žalovanou k vrácení vozidla, k tomu však nedošlo. Vozidlo bylo majetkem [právnická osoba] [anonymizováno], k převodu na [jméno] [příjmení] došlo na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ten měl vozidlo převzít jako nepojízdné, po jeho opravě ho užíval asi rok a následně jej prodal. Žalovaná půjčila žalobci finanční částku ve výši minimálně 27 000 Kč a vozidlo mělo sloužit jako zástava. Žalobce měl podepsat kupní smlouvu bez vyplnění údajů o kupujícím (prokázáno dopisy žalované adresovanými žalobci do Vazební věznice, nesporným tvrzením žalobce, odůvodněním usnesení [stát. instituce] [číslo jednací], odůvodněním usnesení [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], dopisem [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum]). 6. Vozidlo [anonymizována dvě slova], barva [anonymizováno], [registrační značka], bylo pod touto [registrační značka] do [datum], od [datum] je registrováno pod zn. [anonymizováno] [číslo], vlastníkem vozidla je osoba odlišná od žalované i žalobce (prokázáno kartou vozidla [anonymizováno] [číslo], respektive [anonymizováno] [číslo]). 7. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Z důkazu: výpis z účtu na jméno [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. Návrh na provedení důkazů navržených žalobcem: znaleckým posudkem k určení ceny vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], soud zamítl, a to s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení a zjištění z provedených důkazů, kdy by provádění dalších důkazů bylo nadbytečné. Soud také dospěl k závěru, že dokazování již nebylo třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobce a žalovaná tvořili v roce [rok] pár, žalobce byl v roce [rok] vzat od vazby, žalovaná měla v té době vozidlo k dispozici, po propuštění z vazby vyzýval žalobce žalovanou k vrácení vozidla, žalovaná mu vozidlo nevrátila. Vozidlo bylo majetkem [právnická osoba] s.r.o., na základě kupní smlouvy ze dne [datum] došlo k převodu vozidla na [jméno] [příjmení], ten měl vozidlo převzít jako nepojízdné, po jeho opravě ho užíval asi rok a následně jej prodal. Žalobce nebyl se zcizením vozidla srozuměn. Od [datum] je vozidlo registrováno pod zn. [anonymizováno] [číslo]. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 3036 zákona 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník (dále jen o.z.) podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Podle § 107 odst. 1, 2 zák. 40/ 1964 Sb., platného do 31.12.2013, občanský zákoník, (dále jen obč. zák.) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. 13. Podle § 451 a násl. obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 14. V dané věci dospěl soud v průběhu řízení k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V prvé řadě byla vznesena námitka promlčení s tím, že jde o události staršího data, což se podává i ze samotných žalobních tvrzení. I pokud by na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení tím, že by žalobci nevydala utrženou kupní cenu z prodeje vozidla, s ohledem na počátek běhu promlčecí doby nejpozději v roce [rok], je zřejmé, že subjektivní promlčecí lhůta skončila již v roce [rok]. Vzhledem k tomu, že k tvrzenému bezdůvodnému obohacení mělo dojít za účinnosti obč. zák. platného do [datum], aplikoval soud při posuzování důvodnosti vznesené námitky promlčení, počátku běhu promlčecí lhůty a její délky právě ustanovení obč. zák.. Byl to sám žalobce, kdo potvrdil, že k vydání vozidla, resp. peněžité částky vyzýval žalovanou ihned po propuštění z vazby v roce [rok], tedy není pochyb, že již v roce [rok] mu bylo známo, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Neméně důležité se však jeví zjištění, že vozidlo nebylo ve vlastnictví žalobce a žaloba by nemohla uspět i z toho důvodu, že žalobce zjevně není aktivně věcně legitimován k podání této žaloby, když to nebyl on, na jehož úkor se měla žalovaná bezdůvodně obohatit, ale [právnická osoba] [anonymizováno] Z výše uvedených důvodů tedy nezbylo než žalobu zamítnout. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl ve věci neúspěšný a žalované tak náleží náhrada nákladů řízení spočívající v odměně advokáta ve výši 6 420 Kč za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), přičemž učinil celkem 2 úkony právní služby: příprava a převzetí věci; vyjádření k žalobě (½), účast u jednání (½), a v paušální náhradě hotových výdajů 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu). Soud úkony právního zástupce žalované posuzoval analogicky dle ustanovení § 11 odst. 2 adv. tarifu, když právní zástupce žalované poskytl v průběhu celého řízení pouze strohé vyjádření o jedné větě obsahující námitku promlčení, aniž by tato byla dále rozvedena nebo na ní byl navázán právní rozbor a odkaz na příslušná zákonná ustanovení, k ústnímu jednání se dostavil substitut, který dle vlastních slov neměl možnost seznámit se s obsahem spisu, tedy účast u jednání nelze považovat za plnohodnotný úkon právní služby, stejně jako vyjádření ve věci a proto byla přiznána náhrada pouze ve výši jedné poloviny. Celkem má žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 13 740 Kč, a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).