40 C 313/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 30 525 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky poskytnuté podle smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, z poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a z dluhu na smluvní pokutě ve výši 6 525 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o zápůjčce, v níž se věřitel zavázal poskytnout klientovi bezúčelnou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 15 000 Kč a klient se peněžní částku odpovídající výši zápůjčky zavázal vrátit věřiteli společně s poplatkem ve výši 9 000 Kč do 24. 2 2021. Peněžní částka odpovídající výši zápůjčky byla věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobce („ VOP“) a sazebník. Klient stvrdil, že se s VOP a sazebníkem seznámil, že s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Okamžikem prodlení klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny zápůjčky. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazku dle smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Klient je současně povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, a to mj. za písemné upomínky ve výši 500 Kč (smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Všeobecné obchodní podmínky žalobce upravují definice základních pojmů (čl. I.), způsob uzavření smlouvy (čl. II.) s tím, že registrace klienta znamená řádné vyplnění veškerých údajů požadovaných věřitelem v registračním formuláři na Stránkách věřitele. Dle čl. 2 VOP klient potvrzuje věřiteli, že byl seznámen s celkovými náklady, s výši RPSN, s podmínkami zápůjčky. Dle čl. 2 VOP smlouvou se věřitel zavazuje poskytnout klientovi za dohodnutých podmínek zápůjčku a klient se zavazuje za dohodnutých podmínek zápůjčku v plném rozsahu splatit společně s dalšími sjednanými platbami či poplatky. Dle čl. 2 VOP zápůjčku poskytuje věřitel klientovi na základě smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou vždy VOP. Dle čl. 2 VOP klient vyplní na stránkách věřitele formulář návrhu na uzavření smlouvy dle jím požadovaných parametrů, klient odešle návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím stránek věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Dle čl. 2 VOP smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi. V čl. 3 VOP jsou upraveny podmínky zápůjčky a splácení zápůjčky včetně sankcí a plateb spojených s prodlením klienta (všeobecné obchodní podmínky žalobce). [příjmení] 15 000 Kč byla dne [datum] poskytnuta z účtu žalobce ve prospěch účtu žalovaného (výpis z běžného účtu věřitele). Žalobce účtoval žalovanému poplatky za výzvy k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky dle smlouvy o zápůjčce dopisem ze dne [datum] (výzva k úhradě ze dne [datum], podací lístek). Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o zápůjčce poskytnuty dne 18. 12. 2020 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 24. 2. 2021, a to včetně poplatku ve výši 9 000 Kč. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný svému závazku dostál a ve sjednané lhůtě peněžní prostředky v plné výši vrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 24 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu dle smlouvy o zápůjčce a sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o.z.). Povinnost k zaplacení nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč (za zaslání celkem pěti upomínek) se opírá o čl. 2 3 smlouvy o zápůjčce. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 525 Kč je dána čl. 2 smlouvy o zápůjčce (§ 2048 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na daný případ aplikoval soud § 2390 až 2394 občanského zákoníku (dále jen o.z.). Dle § 2390 o.z.) přenechal-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. data uzavření smlouvy a výše dlužné částky. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, nedostál svým závazkům a ze smlouvy vznikl žalovanému dluh. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku či spíše absentující) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 222 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky), třemi režijními paušály po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.). Právní zástupce žalobce není plátnem DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení v celkové výši 2 422 Kč zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.