98 C 10/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr ve výši 8 500 Kč s a ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr vrátit, což se nestalo, takže stále dluží, ačkoli nemůže uzavření smlouvy z [anonymizováno] [rok] nijak doložit. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce a ani žalovaný na výzvu soudu ohledně postupu dle § 115a o.s.ř. nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Žalobce nepředložil ani jeden důkaz s podpisem žalovaného, ani kopii jeho OP, nebo jiného dokladu, ani ověřovací platbu z bankovního účtu žalovaného na účet právního předchůdce žalobce, aby bylo jasné, že účet, na které v roce [rok] byly peníze právním předchůdcem žalobce zaslány, je skutečně žalovaného a nakonec ani neprokázal postoupení pohledávky, ze které odvozuje svou aktivní legitimaci. 6. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení nebyla podána po právu. 7. V souzené věci nebylo ničím prokázáno, že žalovaný je dlužníkem žalobkyně ze smlouvy, o které tvrdí, že jí spolu uzavřeli, protože v řízení nebyla předložená žádná uzavřená smlouva a dokonce ani nebylo prokázaná skutečnost, že žalovaný od právního předchůdce žalobce skutečně nějaká plnění dle tvrzené smlouvy obdržel, čímž (logicky) nebylo ničím podpořeno žalobce tvrzení, o tom, že se v dané věcí jednalo o její plnění, které by mělo mít smluvní protiváhu v zaplacení. Současně nebylo ani prokázáno, že by souzená pohledávky byla převedena na žalobce, a ten byl tedy nyní věřitelem žalovaného. Hodnocení žalobcem přeložených důkazů soud uzavřel tak, že v řízení nebyly předloženy žádné důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době rozhodnutí soudu žalovaný žalobci dluží žalovanou částku, když dokonce nebylo ani prokázáno, že by žalovaný byl někdy dlužníkem jakékoli v jiné – v řízení vystupující osoby. 8. Poučovací povinnost soudu (§ 118a odst. 1,3 o.s.ř.) je upravena jen pro ústní jednání, žalobce však dopředu souhlasil s postupem bez ústního jednání, a tedy poučení soud použít nemohl. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný se zcela žalobě ubránil, takže měl ve věci plný úspěch, ovšem na druhou stranu zůstal zcela pasivní, a proto mu tedy soud žádné náklady řízení nepřiznal. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.