98 C 135/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu na úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný do [datum] s poplatkem 5 200 Kč. Žalovaný vyčerpal úvěr, ovšem nikoliv řádně a včas jej vracel, a ač upomínán neuhradil žalobci ničeho, takže proto podává tuto žalobu, a to pro 840 Kč za účelně vynaložené náklady a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce s postupem dle § 115a o.s.ř. výslovně nesouhlasil. 4. Dne [datum] žalovaný uzavřel o úvěru, s rámcem 20 000 Kč, s povinností vrátit částku 5 200 Kč a úročenou 1564,8% do [datum] mu byly téhož dne vyplaceny na účet (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, s rodným číslem, datem narození, trvalým bydlištěm, telefonem a číslem bankovního účtu, která byla podepsána sms kódem, z kopie občanského průkazu a z ověření kredibility žalovaného). 5. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 6. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru ze dvou smluv (§ 2395 OZ). Pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z této žalované částky i zákonný úrok z prodlení (§ 1970, § 1958 OZ) z dlužné částky, když počátek prodlení je žalobou stanoven po dni splatnosti. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost zaplatit náhrada nákladů dle § 3 odst. 2 nař.vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 080 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč vč. 3 paušálních částek náhrady za 3 úkony právní (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, podle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 16,2%, je nižší než v prvním kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).