98 C 137/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u zdejšího soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 880 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dne [datum] se žalobcem jako dodavatelem elektřiny, jejím odběratelem, a to na adrese [adresa], [obec a číslo] - [část obce], a to za cenu uvedenou ve smlouvě. Dále uvedl, že žalovaný za období od [datum] – [datum] žalobci nezaplatil odebranou elektřinu, když z vyúčtovaných 4 880 Kč nezaplatil vůbec nic - protože žalobce vystavil žalovanému fakturu č.: Faktura: [číslo] Ze dne: [datum] Splatná: [datum] [příjmení]: 2 619,00 Kč Faktura: [číslo] Ze dne: [datum] Splatná: [datum] [příjmení]: 2 000,00 Kč Faktura: [číslo] Ze dne: [datum] Splatná: [datum] [příjmení]: 261,00 Kč. Přes výzvu žalovaný nezaplatil žalobci pak už ničeho. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 124912/2023-10 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Z faktury ze dne [číslo] soud zjistil, že žalovaný spotřeboval elektřinu za 2 619 Kč, z faktury ze dne [číslo] soud zjistil, že žalovaný spotřeboval elektřinu za 2 000 Kč, z faktury ze dne [číslo] soud zjistil, že žalovaný spotřeboval elektřinu za 261 Kč, když žalovaný byl přitom odběratelem elektřiny dle smlouvy a zálohy neplatil. 5. Žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny odběratelem elektřiny od žalobce, a to v odběrném místě uvedeném ve smlouvě, kam žalobcovy dodávky elektřiny trvaly nepřetržitě nejméně do dne [datum]. Ačkoliv žalobce po celou žalovanou dobu své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně plnil, tak žalovaný žalobci celou dodávku elektřiny dosud nezaplatil. Žalobce totiž vystavil žalovanému za odběr elektřiny faktury, které nebyly dosud zcela uhrazeny, proto je zbytek (neuhrazená část) tedy stále žalovaným dluhem. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu žalovaným náleží žalobci i úroky z prodlení z dlužné částky (§ 1970 OZ), když počátek prodlení je žalobou stanoven na den splatnosti faktury. Soud tak uzavřel, že ze žalobních tvrzení vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotně právní stránce, a proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání, a to tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto jako právním zástupcem nezastoupenému náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je 1 000 Kč (dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis žaloby a za výzvu před jejím podáním) a dále uhrazený soudní poplatek. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 16,2%, je nižší než v prvním kvartálu [rok], nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).