98 C 281/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 27 536 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, když Obvodní soud pro Prahu 10 přenesl místní příslušnost na zdejší soud (č.l.38), a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou zápůjčku, kterou si sjednal žalovaný prostřednictvím žalobcových webových stránek www. [webová adresa], kde vyplnil žádost o zápůjčku a seznámil se VOP. Předně žalobce uvedl, že půjčil dne [datum] částku 20 000 Kč, za poplatek 4 550 Kč a ačkoliv se žalovaný zavázal zápůjčku do [datum] vrátit, a protože dosud žalovaný zaplatil jen 4 614 Kč a jinak na výzvu k zaplacení nereagoval, tak podává tuto žalobu. 2. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu soudu (č.l.8) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Dne [datum] žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve výši 20 000 Kč, za 4 550 Kč do [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy, kde uvedeny údaje - rodné číslo, adresa, e.mail a telefon – které vzhledem k jejich povaze musel poskytnout žalovaný a je podepsána kódem žalovaného – splatnost byla tedy již [číslo], nikoliv až v březnu jak uvádí žaloba). 5. Dne [datum] žalobce zaslal zápůjčku žalovanému na jeho bankovní účet. 6. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dne [číslo] [rok], [číslo] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z písemné výzvy k úhradě). 7. V řízení nebyly provedeny ještě další důkazy, když ani sami účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. 8. Z provedeného dokazování soud zjistil, že ačkoliv si žalovaný peníze od žalobce půjčil, tak dosud svojí povinnost dluh vrátit nesplnil. Tedy vyplývá, že má jít o závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. OZ). Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebyla zaplaceno, resp. zápůjčka nebyla vrácena) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil resp. že by zaplatil více, než sám žalobce tvrdí, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970, § 1958 OZ). 9. Žalobce se domáhal i 2 500 Kč z důvodu paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ačkoliv zákonný nárok je 1 200 Kč – takže více přiznat není možné (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.), z tohoto důvodu soud žalobci zbylou část nepřiznal. 10. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 102 Kč, odměnu advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 300Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, výzva a podání žaloby), tři režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 12,7%, je nižší, než v prvním a druhém kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení, tento závěr vyplývá také z faktu, že žalobce žalobu podal až po řadě měsíců od vzniku nároku – tedy ani on, zcela spontánně na jeho úhradu nespěchal. Podrženo a sečteno soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky, když navíc částka je relativně vysoká, tak tomu soud rovněž přizpůsobil dobu odkladu plnění i náhrady nákladů řízení (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).