98 C 54/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 49 884,47 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne [datum] právní předchůdce uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 50 000 Kč, které byly žalovanému vyplaceny Žalovaný dosud úvěr nevrátil, na žádnou výzvu nereagoval, tak podává tuto žalobu, a na konec uvedl, že ke dni odstoupení [datum] byl dluh - nedoplatek jistiny ve výši 49 884,47 Kč, - nedoplatek smluvního úroku z úvěru ve výši 5 125,50 Kč, - nedoplatek poplatků 1 070 Kč, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od zesplatnění úvěru do postoupení pohledávky na Přechodného věřitele ve výši 2 692,78 Kč, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od postoupení na Přechodného věřitele do postoupení pohledávky na žalobce ve výši 18 686,18 Kč. Svou věcnou aktivní legitimaci pak žalobce odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 315531/2022-8 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru 50 000 Kč, úročený 14,45% p.a. (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru ze dne [číslo], s podpisy obou účastníků). 5. Z potvrzení žalobce o vyplacení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl úvěr vyplacen dle smlouvy (tyto skutečnosti má soud za prokázané z příkazu k úhradě). 6. Dne [datum] vyzval právní předchůdce žalovaného k zaplacení celého úvěru. 7. Právní předchůdce uzavřel dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, ve které je souzená pohledávka, pod [číslo]. 8. Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 9. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 10. Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru (§ 2395 OZ), a to podle smlouvy, podle které žalobce poskytl úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému smluvený úvěr poskytl, když žalovaný je přestal splácet, proto se žalobce zachoval správně dle smlouvy, kdy po té, co mu úvěr není ani ke dni rozhodnutí soudu vrácen, tak požaduje jeho zaplacení podanou žalobou. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. 11. Pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z této žalované částky i zákonný úrok z prodlení (§ 1970, § 1958 OZ) z dlužné částky, když počátek prodlení je žalobou stanoven po dni splatnosti. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacené soudní poplatky v celkové výši 1 996 Kč, jako úhradu soudního poplatku za návrh ve věci samé (podle Sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.). Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. za 2 paušální částky náhrady a za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby, podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., předžalobní upomínku si sepsal právní předchůdce již sám, a to již dne [datum]), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).