19 C 27/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky 150 536 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s oběma žalovanými dne [datum] smlouvu [číslo] [rok] o podnájmu bytu [číslo] v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], [obec a číslo], [ulice a číslo]. Žalovaní byli povinni platit měsíční podnájemné ve výši 12 987 Kč a zálohy na služby ve výši 2 860 Kč. Nájemné i zálohy na služby byly splatné vždy do 5 dne daného měsíce. Žalovaní neuhradili podnájemné za prosinec 2022 ve výši 3 554 Kč a dále za měsíce únor, duben až listopad 2023 v celkové výši 15 847 Kč měsíčně. Žalovaní rovněž neuhradili nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 4 359 Kč. Oběma žalovaným byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaní zůstali ve věci zcela nečinní. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. 3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně je členem [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [číslo], [číslo] a nájemcem bytu [číslo] v budově [adresa], [ulice] ul., [obec a číslo], k.ú. [část obce] (předmětný byt). Na základě usnesení Rady městské části [obec a číslo] [číslo] [spisová značka] ze dne 19. 9. 2022 byl schválen návrh na uzavření podnájemní smlouvy k předmětnému bytu. Podnájemní smlouva mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena dne [datum] na dobu od [datum] do [datum]. Žalovaní se ve smlouvě zavázali platit podnájemné ve výši 12 967 Kč měsíčně a zálohy na služby dle evidenčního listu, a to vždy do 5. dne příslušného měsíce (usnesení [anonymizováno] městské části [obec a číslo], podnájemní smlouva). Dle evidenčního listu platného od [datum] činila celková výše plateb, tedy podnájemné a zálohy na služby celkem 15 847 Kč měsíčně (evidenční list). Podle vyúčtování služeb za rok [rok] vznikl žalovaným nedoplatek ve výši 4 359 Kč splatný do [datum] (vyúčtování). Žalovaní řádně nehradili podnájemné a zálohy za služby, jak je uvedeno výše. K úhradě celkové částky 98 636 Kč byli vyzváni dopisem z [datum] (předžalobní výzva, poštovní podací arch). 4. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena podnájemní smlouva vztahující se k předmětnému bytu v souladu s ustanovením § 2274 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Přestože se žalovaní zavázali platit měsíční podnájemné a zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu, žalovaní svou povinnost neplnili. V průběhu řízení netvrdili, ani neprokázali, že by podnájemné za uvedené měsíce bylo zaplaceno. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni rovněž právo na úrok z prodlení z jednotlivých plateb v souladu s § 1970 o. z. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni přiznal soud náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 6 022 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů spočívajících v nákladech za právní zastoupení, uzavřel soud, že tyto nebyly ze strany žalobkyně vynaloženy účelně. Žalobkyně je jednou z [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] jako taková spravuje majetek včetně bytového fondu jako svoji běžnou agendu, do které spadají i žaloby na dlužné nájemné. Nelze pochybovat o tom, že se názor Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 vztahuje i na [anonymizována tři slova] [obec], jakož i to, že se jedná o judikaturu delší dobu ustálenou, o čemž svědčí např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu II. ÚS 906/18 ze dne [datum], který se nevymezil proti názoru soudu odvolacího, který poukázal na to, že Ústavní soud konstantně judikuje, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby tato byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy bez právní pomoci advokátů, s tím, že nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady za zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Tak lze postupovat pouze v případě standardních soudních sporů, které se vedou např. ohledně vyklizení bytů, nájemného a dalších věcí, které tvoří běžnou agendu jednotlivých městských částí a v nichž se neřeší žádná složitá atypická právní otázka, což je právě daný případ. Účelnost nákladů vynaložených na zastoupení advokátem řeší i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5492/2016, které odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2402/10, který k otázce účelně vynaložených nákladů při zastupování státu uvedl, že výjimečně lze pokládat náklady na zastoupení advokátem za účelně vynaložené, je-li předmětem sporu právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou daným ústředním orgánem státní správy, který za stát jedná, případně jde o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, event. jazykové znalosti, a zvolený advokát se na danou problematiku specializuje. Řešení dlužného nájemného a nedoplatků z vyúčtování služeb není jistě tak vysoce odbornou právnickou činností, kterou by nemohl řešit úřednický aparát. Koncipování žaloby v daném případě je jednoduchou spíše administrativní činností, čemuž odpovídá i obsah a rozsah žaloby, kterou může podle jednou vypracovaného vzoru provést školený úředník i bez vysokoškolského vzdělání. Žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly jiné posouzení nákladů, soud neshledal, účelným nákladem je tak pouze zaplacený soudní poplatek a paušální náhrady dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za předžalobní výzvu a sepis žaloby po 300 Kč.