98 C 50/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 5 229 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nedoplatek pojistného. A to z pojistné smlouvy s [číslo] když ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné, což ovšem nečinil, a protože na výzvu k nápravě nereagoval, tak zaniklo. Žalobce se domáhá dlužného pojistného a kapitalizovaných úroků z prodlení, a to za dobu [datum] – [datum]. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu soudu nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19). 4. Z pojistky ke smlouvě [číslo] z této smlouvy samotné bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy. Z dopisu žalobce ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný věděl, že smlouva zanikla, a jak bylo prokázáno z bilance smlouvy, tak dne [datum], když dopisem mu žalobce přímočaře sdělil, že pro případ nezaplacení bude mít důsledky v nákladech souvisejících s vymáháním. Z bilance smlouvy soud zjistil, že žalobce si započítal i 300 Kč za vymáhání. 5. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se v pojistné smlouvě o pojištění zavázal žalobci hradit pojistné (§ [číslo], § 2861 OZ), dále bylo prokázáno, že pojištění bylo ukončeno, i to že žalovaný dluží žalobci částku, která je poměrná část pojistného za dobu existence pojištění (§ 2782 OZ). Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebylo zaplaceno) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil, nebo že by pojistná smlouva skočila dříve, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku pojistného žalobci zaplatit. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzvu k plnění, tak tu soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal, protože tu si žalobce již připočítal (469 Kč) a navíc možnost podání žaloby ve výzvě žalovanému výslovně připustil - tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát), a nakonec dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř..