18 C 164/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce jako nájemce se žalovaným jako pronajímatelem uzavřel dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které žalovaný přenechal žalobci do nájmu bytovou jednotku č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu č.p. , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen „předmětný byt“ či „předmětná bytová jednotka“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s možností prolongace na další kalendářní rok. Nájem byl prodloužen do , datum, , poté skončil. Předmět nájmu byl protokolárně předán zpět žalovanému dne , datum, . Žalobce v souladu s čl. V., bod 2 nájemní smlouvy složil k rukám žalovaného v hotovosti dne , datum, peněžitou jistotu ve výši , částka, . Tuto jistotu žalovaný žalobci dosud nevrátil.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud schválil smír účastníků, v rámci kterého si účastníci vypořádali sporná práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce, a to nevydání řádného vyúčtování služeb za prosinec 2022 a rok 2023, zpracování námitek k vyúčtování, výše přeplatku a nedoplatku za služby, sankce za prodlení a náklady soudního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení s tím, že zároveň v bodě 3 tohoto usnesení účastníci stvrdili, že po úhradě částky uvedené v bodě II. bod 1 nebudou vůči sobě vymáhat žádné další nároky vyplývající z nájemního vztahu k předmětné bytové jednotce a veškeré pohledávky mezi stranami z tohoto právního vztahu jsou tímto narovnány a vypořádány.3. Žalovaný při jednání soudu dne , datum, poukázal na skutečnost, že soudem schválený smír není v úplném znění tak, jak mezi účastníky byl sjednán, když soudu předložil „smírnou dohodu“ datovanou , datum, , která je podepsána oběma stranami, tedy jak žalobcem, tak žalovaným.4. Soud v průběhu řízení provedl důkaz usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , emailem z , datum, , emailovou komunikací mezi účastníky z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , výpisem z účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, .5. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žežalovaný přenechal žalobci do nájmu předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy z , datum, , kdy smlouva obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran, a to včetně možnosti jejího automatického prodloužení na další kalendářní rok. Nájem bytu skončil k , datum, , když tento byl protokolárně předán žalobcem žalovanému dne , datum, (shodná tvrzení účastníků).žalobce žalovanému při uzavření smluvně závazkového vztahu uhradil kauci ve výši , částka, (shodná tvrzení účastníků).po ukončení nájmu probíhala mezi účastníky emailová a sms komunikace týkající se vypořádání práv a povinností plynoucích z nájmu, když žalobce nesouhlasil s provedeným vyúčtováním služeb předloženým žalovaným (komunikace mezi účastníky).usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud schválil dohodu účastníků – žalobce , Jméno žalobce, a žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, – týkající se narovnání vzájemných práv a povinností vztahující se k předmětné bytové jednotce, a to konkrétně k nedodání řádného vyúčtování služeb za období prosince 2022 a rok 2023, zpracování námitek k vyúčtování, výše přeplatku a nedoplatku za služby, sankce za prodlení a náklady soudního řízení tak, že žalobce se zavázal zaplatit žalovanému částku , částka, do , datum, dle specifikace uvedené pod bodem II. usnesení a rovněž tak v bodě 3. usnesení si účastníci sjednali, že po úhradě částky uvedené v bodě II. bod 1 nebudou vůči sobě vymáhat žádné další nároky vyplývající z nájemního vztahu k předmětné bytové jednotce s tím, že veškeré pohledávky mezi stranami z tohoto právního vztahu jsou tímto narovnány a vypořádány. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, (citované usnesení).dnem , datum, je datována „smírná dohoda“ podepsaná oběma účastníky, tj. jak žalobcem, tak žalovaným, vztahující se k vypořádání vzájemných vztahů vyplývajících z nájmu k předmětné bytové jednotce (citovaná dohoda).6. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že není možné podané žalobě vyhovět.7. Žalobce svá skutková tvrzení uvedená v žalobě vymezil tak, že se vůči žalovanému domáhá vrácení jím uhrazené kauce za pronájem předmětné bytové jednotky ve výši , částka, , když tato mu nebyla po ukončení doby nájmu žalovaným vrácena. Soud se tak s ohledem na skutková tvrzení uvedená v žalobě zabýval tím, zda žalobce skutečně kauci ve prospěch žalovaného na úhradu nájemného zaplatil a zda po ukončení nájemního vztahu žalovaného stíhá povinnost k jejímu vrácení.8. Skutečnost, že žalovaný přijal od žalobce při uzavření smluvně závazkového vztahu týkající se nájmu předmětné bytové jednotky kauci ve výši , částka, , byla mezi účastníky nesporná. Nesporným bylo rovněž i to, že k ukončení nájmu bytu došlo k , datum, .9. Při posouzení důvodnosti žalobcem uplatněného nároku soud musel zohlednit procesní obranu žalovaného týkající se toho, že mezi účastníky byl dne , datum, schválen smír č.j. , spisová značka, , na základě kterého si účastníci vypořádali vzájemná práva povinnosti plynoucí z uzavřeného nájemního vztahu k předmětnému bytu, který ke dni uzavření smíru byl již ukončen. Jak vyplývá z mezi účastníky navrženého a soudem schváleného smíru, účastníci si v rámci tohoto smíru vypořádali veškerá sporná práva a povinnosti vyplývají z nájemního vztahu s tím, že podpisem návrhu na smír, který byl soudem schválen, potvrdili, že vůči sobě nebudou vymáhat žádné další nároky vyplývající z nájemního vztahu k předmětné bytové jednotce. Jinak řečeno, usnesením o schválení smíru tak, jak byl soudu předložen, došlo mezi účastníky, tj. mezi žalobcem a žalovaným, ke konečnému vypořádání vzájemných práv a povinností vyplývajících z nájmu předmětného bytu a žádný z účastníků se tak vůči druhému nemůže domáhat jakéhokoli finančního plnění. Pokud se pak žalobce vůči žalovanému domáhá vrácení jím uhrazené kauce, pak v případě, pokud nebyla mezi účastníky shoda o tom, že by tato kauce měla být započtena na případný závazek žalovaného vůči žalobci plynoucí z nájemního vztahu, pak vrácení této kauce mělo být součástí dohody mezi účastníky, tj. smíru, který mezi nimi byl schválen. Na tomto místě soud akcentuje to, že znění smíru bylo pouze v dispozici obou účastníků, tedy to, jak si práva a povinnosti plynoucí z nájemního vztahu vypořádají a pokud pak žalobce do návrhu znění smíru, který byl soudu předložen, nezakomponoval i to, že žalovaného stíhá povinnost k vrácení žalobcem uhrazené kauce a souhlasil s tím, že nároky vyplývající z nájemního vztahu k předmětnému bytu ve znění, které v citovaném usnesení byly uvedeny, jsou vypořádány, pak tato skutečnost musí jít k tíži žalobce. Na tomto místě soud musí akcentovat i ust. § 4 odst. o.z., kdy bylo na žalobci, aby zvážil, zda smír, který byl soudu ke schválení předložen, zahrnuje veškerá práva a povinnosti vztahující se k vypořádání nájemního vztahu souvisejícího s předmětnou bytovou jednotkou. Pokud pak žalobce přistoupil k uzavření smíru ve znění, které je uvedeno ve shora citovaném usnesení zdejšího soudu, musel si být vědom toho, že se vůči žalovanému nemůže domáhat dalšího plnění.10. Závěrem soud uvádí, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit ani procesní obranu žalobce týkající se toho, že „smírná dohoda“ z , datum, je v jiném znění, než jak byl soudem smír schválen. Odhlédnuto do toho, že sám žalobce při jednání soudu nedokázal uvést, v čem konkrétně se jím předložená „smírná dohoda“ liší od soudem schváleného smíru, pak je nutné uvést, že vlastní znění navrhovaného smíru tak, jak bylo účastníky dne , datum, podepsáno, je promítnuto do soudem schváleného smíru, když v usnesení není uvedeno pouze „závěrečné ustanovení“ týkající se toho, že tato dohoda bude předložena k soudnímu schválení podle § 67 o.s.ř. a nabývá účinnosti dnem právní moci usnesení o jejím schválení a obě strany prohlašují, že uzavírají tuto dohodu svobodně, vážně, srozumitelně a že jim jsou známy všechny důsledky z ní plynoucí. Absence výše citovaného „závěrečného ustanovení“ však nemůže mít žádný vliv na uzavřený smír, který mezi účastníky dne , datum, pod č.j. , spisová značka, byl uzavřen a soudem schválen.11. Ze shora uvedených důvodů proto soud uzavřel, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, není důvodný a žalobu zamítl, a to včetně žalobcem požadovaného příslušenství, neboť v případě, pokud není shledán důvodný nárok žalobce, nelze mu přiznat ani jím požadované příslušenství.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř. á contrario, neboť v řízení úspěšný žalovaný vůči žalobci náhradu nákladů řízení