9 C 128/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 67 442 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 25. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí poskytla na její účet úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s nominální úrokovou sazbou ve výši 47,52 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 718 Kč splatných k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2022. Žalovaná uhradila splátky ve výši po 2 718 Kč za období od května 2022 do března 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná další splátky přes upomínky neuhradila, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé částky, která byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 43 633,28 Kč, dlužným úrokem ke dni zesplatnění ve výši 5 063,85 Kč, smluvní pokutou ve výši 998 Kč a ve výši 16 947,60 Kč, poplatky spojenými s prodlením žalované ve výši 800 Kč a úrokem z dlužné jistiny ve výši 47,52 % ročně za období od 25. 5. 2024 do 17. 6. 2024, který byl kapitalizován částkou 1 337,76 Kč a dále úroku ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 25. 5. 2024 dosáhne částky 156 556 Kč.2. Žalovaná zůstala ve věci nečinná.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 8. 10. 2025. K tomuto jednání se žalovaná nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Soud provedl dokazování listinami založenými do spisu žalobkyní a vzal za prokázané, že po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, byla s žalovanou dne 25. 4. 2022 formou osobně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 58 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu 47,52 % ročně a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2 718 Kč po dobu 48 měsíců s tím, že první splátka měla být uhrazena dne 19. 5. 2022 (smlouva o úvěru ze dne 25. 4. 2022, předsmluvní formulář, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, včetně dodejky, splátkový kalendář, doklad o vyplacení úvěru ze dne 26. 4. 2022, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpis z registru NRKI, výpis záznamů z registru SOLUS, kopie dokladu žalované, výpis z účtu žalované o jejích příjmech od , datum, ). Žalovaná uhradila celkem splátky ve výši 59 796 Kč (karta klienta). Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění pohledávky (výzva ze dne 19. 4. 2024 včetně dodejky, výzva ze dne 20. 5. 2024), pohledávka byla zesplatněna ke dni 23. 5. 2024 a dopisem z téhož dne byla tato skutečnost oznámena žalované (oznámení ze dne 23. 5. 2024). Žalovaná byla rovněž právní zástupkyní žalobkyně vyzvána předžalobní výzvou k plnění ze dne 10. 10. 2024 (předžalobní výzva, podací arch z 10. 10. 2024).5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V posuzované věci se soud zabýval otázkou, zda ve smlouvě ujednaná výše úroků se nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 47,52 % ročně.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „při sjednávání úroků při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“.11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, , kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům, a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy, a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.12. Soud v daném případě úrok posuzoval také systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti pohybovaly do 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pro obdobné úvěry pohybovala v rozmezí 8 až 9 %. Ujednání o úroku ve výši 47,52 % ročně je tak dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.13. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků, ani k posouzení právního jednání žalobkyně, jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 570 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stan přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městskému soudu v Praze č. j. , spisová značka, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možnost od neplatné části oddělit, či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu č. , hodnota, o. z. včas (, právnická osoba, .Beck 2014, občanský zákoník I. obecná část, § 1 - 654, I. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání tedy smlouva o úvěru je tak v souladu s ustanovením § 588 o. z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z. (argumentum à contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienty jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodů, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 58 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila 59 796 Kč, tedy více, než jí bylo poskytnuto. Je tak zřejmé, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.