52 C 6/2025-839 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal vypořádání spoluvlastnictví a bezdůvodného obohacení ve výši , částka, s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení pak bylo vyloučeno k samostatnému řízení a je vedeno u stejného soudu, mezi shodnými účastníky, pod spisovou značkou , spisová značka, ). Žalobce uvedl, že je spoluvlastníkem nemovitostí, a to bytové jednotky č. 2460/604, byt, nacházející se na adrese , adresa, , Česká republika, katastrální území , adresa, , obec Hlavní město , adresa, , vymezenou v budově č. p. 2460, bytový dům, na pozemku parc. č. 3201/2 s podílem na společných částech budovy a pozemcích parc. č. 3201/2 a 3201/4 ve výši 7540/711440, (bytový dům zapsaný na LV č. , hodnota, ), zapsanou na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , adresa, , Katastrální pracoviště Prah (dále jen „byt“). , právnická osoba, je žalobce spoluvlastníkem nebytové jednotky č. 2460/1003, garáž, nacházející se na adrese , adresa, , Česká republika, katastrální území , adresa, , obec Hlavní město , adresa, , vymezenou v budově č. p. 2460, bytový dům, na pozemku parc. č. 3201/2 s podílem na společných částech budovy a pozemcích parc. č. 3201/2 a 3201/4 ve výši 2410/711440 (bytový dům zapsaný na LV č. , hodnota, ), zapsanou na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , vlastnický podíl ve výši id. 1/52 pojící se s výlučným právem užívat parkovací stání č. , Anonymizováno, (dále jen „garáž“). Když žalobce i žalovaná, jsou spoluvlastníky bytu i garáže, každý ve výši ideální ½. Svoje vlastnické právo k předmětnému majetku (byt a parkovací místo v podzemní garáží) žalobce prokazoval, vyrozuměním , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , o provedeném vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, a vklad byl proveden dne , datum, . Tento vklad byl proveden na základě rozhodnutí soudu , Anonymizováno, (rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, ve věci č. , hodnota, -, Anonymizováno, , spolu s usnesením o opravě překlepu ze dne , datum, ). Ve věci bylo vydáno dále i usnesení k odvolání , Anonymizováno, ze dne , datum, ve věci č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Dle rozsudku Městského Soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo uznáno rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, ve věci č. , hodnota, , ve znění usnesení o opravě překlepu ze dne , datum, a ve spojení s usnesením k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne , datum, ve věci č. , hodnota, . Proti tomuto uznání však paní , jméno FO, (žalovaná) podala dovolání a Nejvyšší Soud České republiky dovolání odmítl, usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 8. 2023, č.j. 20 Cdo 877/2023-636. Následně paní , jméno FO, podala ústavní stížnost, která byla Ústavním soudem rovněž odmítnuta, usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 24. 1. 2024, č.j. IV. ÚS 2800/23. Tím pádem lze konstatovat, že rozdělení společného jmění manželů (rozdělení předmětného bytu a parkovacího místa v podzemní garáži), bylo provedeno rozhodnutím soudu , Anonymizováno, a toto rozhodnutí cizího státu bylo soudem České republiky uznáno, a v návaznosti na to , právnická osoba, zapsal do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k bytu a garáži. Ruský soud sice již v únoru 2018 rozhodl o rozdělení společného jmění manželů účastníků na dvě ideální poloviny, ale již dne , datum, paní , jméno FO, zřídila k celému bytu věcné břemeno - služebnost doživotního užívání bytu, a to ve prospěch své matky (, jméno FO, ), když obě ženy spolu bydlely, následně dne , datum, , právnická osoba, zapsal břemeno do katastru nemovitostí. Dne , datum, paní , jméno FO, vyhnala žalobce z bytu, nepouštěla ho domů, vyměnila zámek ke vstupním dveřím do bytu, a dne , datum, o výměně vložky zámku, žalobce informovala emailem. V otázce fingovaného věcného břemene dne , datum, rozhodl Obvodní Soud pro , adresa, , který rozsudkem stanovil, že toto věcné břemeno, které paní , jméno FO, zřídila k bytu spolu se svou matkou (bývalou tchýní), neexistuje, a rozsudek Obvodního Soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , po podání odvolání žalované, odvolací soud neexistenci toho věcného břemene potvrdil, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Následně bylo dne , datum, věcné břemeno z katastru nemovitostí vymazáno. Žalobce ve svých podáních v průběhu sporu opakovaně uváděl, že vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem je nezbytné, neboť dlouhodobé konfliktní vztahy mezi účastníky, vylučují další společné vlastnictví, když žalovaná trvale brání žalobci v užívání jeho spoluvlastnického podílu. Žalobce tvrdí, že žalovaná společně se svou matkou užívala celý byt bez jeho souhlasu a bez jakékoli náhrady, přičemž toto užívání bylo po většinu období formalizováno neexistujícím věcným břemenem, které bylo soudy pravomocně zrušeno jako neplatné a které bylo zřízené v rozporu s dobrými mravy. Žalobce namítal, že existence věcného břemene mu znemožňovala byt užívat, či zpeněžit za obvyklých podmínek a způsobila mu významnou majetkovou újmu. Dále uvedl, že žalovaná opakovaně slibovala odkup jeho spoluvlastnického podílu, avšak nikdy neprokázala skutečnou solventnost, když předkládala pouze nezávazné a krátkodobé návrhy úvěrových smluv, které podle něj neosvědčují reálnou schopnost splnit případnou povinnost k úhradě ceny podílu. Po zápisu vlastnického práva žalobce k bytu a ke garáži, učiněné Katastrálním úřadem (dne , datum, ), žalobce dne , datum, vyzval paní , jméno FO, , k úhradě bezdůvodného obohacení. Za účelem vypořádání a zrušení spoluvlastnictví žalobce navrhoval ustanovit znalce, který by svým znaleckým posudkem stanovil tržní cenu předmětného bytu a parkovacího místa v podzemní garáži, s tím že by žalobce dostal 1/2 určené tržní hodnoty. Ohledně ceny předmětného bytu a parkovacího místa v garáži, žalobce uvedl, že v listopadu 2014 byly tyto nemovitosti koupeny za cenu , částka, (viz, smlouva o převodu vlastnictví jednotky ze dne , datum, ). A například v červenci 2021 se paní , jméno FO, , snažila byt a garáž, prodat za cenu , částka, , nemovitosti inzerovala (byt chtěla prodat za , částka, , a parkovací místo v garáži chtěla prodat za , částka, ). Ale prodat nemovitosti se jí nepodařilo, protože usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo paní , jméno FO, , zakázáno jakékoliv nakládání s předmětným bytem a garáži, zejména jí bylo zakázáno uvedené nemovitosti převést na třetí osobu anebo zatížit jakýmkoliv právem třetí osoby. K hodnotě bytu dále žalobce uvedl, že podobný byt bylo možné koupit (jen byt, bez garáže) za 12,3 až 12,6 milionů Kč nebo byt 3+kk (bez garáže) s plochou 71 m2 se nabízel za , částka, (viz přiložené inzeráty). V závěru řízení žalobce tvrdil, že po zařazení , Anonymizováno, mezi vysoce rizikové třetí země, dle evropských předpisů, je získání hypotéky žalovanou ještě méně pravděpodobné. Žalobce nesouhlasil se znaleckým posudkem (, Anonymizováno, ), který předložila žalovaná, neboť znalecký posudek byl vyhotoven bez jeho vědomí, a že žalobce neměl možnost zadat otázky pro znalce. A proto navrhoval, aby soud nechal v řízení vyhotovit znalecký posudek nový, za účelem zjištění aktuální ceny posuzovaných nemovitostí. Žalobce v závěru řízení, považoval požadavek žalované na lhůtu 120 dnů od právní moci rozsudku, sloužící k vyplacení spoluvlastnického podílu, za neodůvodněně dlouhý a v rozporu s judikaturou, přičemž zdůrazňoval, že i hypotetické poskytnutí úvěru by nezajišťovalo, že žalovaná prostředky skutečně použije k vyplacení jeho podílu. Podle žalobce existuje reálné riziko, že po nabytí výlučného vlastnictví, žalovaná finanční prostředky nevyužije k vypořádání a on se ocitne v obtížně vymahatelné situaci. Ze shora uvedených důvodů se žalobce domnívá, že jediným bezpečným, spravedlivým a pro obě strany rovným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, který zajistí dosažení tržní ceny a odstraní riziko neuhrazení hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.2. Žalovaná se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasila, a potvrdila, že má zájem, aby nemovitosti (byt a garáž v , adresa, , katastrální území , adresa, ) byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, s tím, že žalobci vyplatí vypořádací podíl ve výši, určené znaleckým posudkem. A v části bezdůvodného obohacení, žalovaná shledávala žalobu za nedůvodnou. Žalovaná potvrdila, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí (byt a garáž), a dále potvrdila, že se dlouhodobě snaží o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, když byt představuje pro ni a nezletilého syna, jediný domov, kde žije téměř jedenáct let a jeho změna by podle doložených odborných posudků mohla negativně ovlivnit zdravotní stav nezletilého, jenž trpí úzkostnědepresivní poruchou a vyžaduje stabilní prostředí. Žalovaná odkazovala na znalecký