9 C 87/2026-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 uzavřené mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, . nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , a společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, postoupena žalobkyni. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěrové smlouvě, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč, v platbách 4 000 Kč dne 10. 3. 2024 a 16 000 Kč dne 10. 3. 2024, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalovaný se tak na úrok původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tak žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho nezaplatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20. 6. 2025, z daného důvodu je úrok z prodlení požadován od 1. 7. 2025. Celková výše nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému činí 20 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízené jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 10. 3. 2024 poskytla žalovanému na jeho účet vedený u , právnická osoba, . částku 4 000 Kč a dále téhož dne částku 16 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 3. 2024 ve výši 4 000 Kč a potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 3. 2024 ve výši 16 000 Kč). Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupena společnosti , právnická osoba, ., která pohledávky následně postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem ze dne 18. 5. 2025, smlouva o postoupení pohledávek uzavření mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 22. 5. 2025, seznam pohledávek), a žalovaný byl o postoupení pohledávky informován původním věřitelem (dopis – oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025, podací lístek z téhož dne).6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.7. V daném případě žalobkyně prokázala poskytnutí částky 20 000 Kč dne 10. 3. 2024 žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to na účet vedený na jméno žalovaného. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení tvrzen ani prokázán právní důvod poskytnutí této finanční částky, tak soud právní vztah mezi žalobkyní (která je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky - § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.) a žalovaným, posuzoval jako vztah plynoucí z bezdůvodného obohacení, tj. jako majetkový prospěch žalovaného získaný plnění bez právního důvodu (§ 2991 o. z.). Vzhledem ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by na úhradu částky 20 000 Kč bylo něčeho zaplaceno, tak soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 20 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k prodlení peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z této částky úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je namístě aplikace ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady bezdůvodného obohacení, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením strany žalované a okolnostmi skutku spočívající v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, respektive bylo jednáno o smlouvě o úvěru, původní věřitel poskytl plnění, avšak nedohledal smlouvu. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace jednoduchá s ohledem na povahu nároku, tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby, a je dle názoru soudu namístě aplikace ustanovení § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 200 Kč (3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky, § 11 písm. a), d) vyhlášky – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 315 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 2 615 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.