10 C 386/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný od žalobkyně odebíral na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa na adrese [adresa], za kterou se zavázal hradit sjednanou cenu. Elektřina dodaná žalovanému v období od [datum] do [datum] byla žalobkyní vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaný však tento dluh vůči žalobkyni uhradil pouze částečně, a to částkou ve výši [částka]. Do dnešního dne tak žalovaný dluží žalovanou částku, kterou neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a že se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali, postupoval soud dle ust. §115a) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že účastníci se dohodli, že žalobkyně bude žalovanému za úplatu dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva). Vyúčtováním spotřeby elektřiny ke dni [datum] bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byl elektroměrem naměřen odběr elektřiny [částka] kWh (vyúčtování spotřeby), kterou žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum] ve výši [částka] (odebraná elektřina v ceně [částka] minus uhrazení zálohy ve výši [částka]) (faktura). K ukončení odběru elektřiny žalovaným došlo v důsledku převodu dodávky na [právnická osoba] (žádost o změnu, čestné prohlášení). V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovanému uvedenou fakturu doručila či že by žalovaný dlužnou částku uhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], a to ve lhůtě do [datum] (výzva + podací arch + doručenka). Spis obsahoval ještě upomínky ze dne [datum] a [datum], jejichž doručení žalovanému však v řízení nebylo prokázáno. V řízení byly provedeny všechny navržené důkazy, které byly pro rozhodnutí ve věci podstatné. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva podle § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit. Žalobkyně tím, že žalovanému v uvedeném období elektřinu dodávala, splnila svůj závazek ze smlouvy. Žalovaný však kupní cenu za dodanou elektřinu v žalovaném období nezaplatil, a vznikl mu tak vůči žalobkyni dluh ve výši [částka]. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by žalovanému doručila vyúčtování dříve, vycházel soud z toho, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky až předžalobní výzvou, a to ke dni [datum]. Den poté se dle ustanovení § 1968 o.z. dostal žalovaný do prodlení. Žalovaný je tedy povinen podle odst. 2 téhož ustanovení ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. platit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení. Soud tedy žalobě v rozsahu výroku I. vyhověl. Protože část nároku žalobkyně, požadovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum], nebyl po právu, soud žalobu v této části zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále byla přiznána paušální náhrada nezastoupenému účastníku dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., konkrétně dle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 této vyhlášky za dva úkony spočívající v písemném podání a výzvě k plnění. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř.