46 C 357/2020-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání ve výroku I. uvedeného rozhodnutí s tím, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalovanému byl k úhradě nákladů na ošetření a pobyt v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice] vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] na částku 1 950 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne [datum]. Žalovaný však tento svůj dluh v termínu jeho splatnosti neuhradil. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka, avšak žalovaný do dnešního dne svůj dluh neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice], na základě čehož mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] na částku 1 950 Kč s datem splatnosti [datum] (prokázáno daňovým dokladem, uznáním dluhu). Žalovaný tento svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne [datum], ve kterém se zavázal dluh uhradit žalobkyni do 30 dnů od podpisu (prokázáno uznáním dluhu). Předžalobní upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů od jejího doručení, avšak žalovaný dluh neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum], podacím lístkem). 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.