5 C 309/2020-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu. V rámci předmětné smlouvy byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán pronájem přijímajícího zařízení, jeho převzetí stvrdil žalovaný podpisem. Předmětná smlouva byla ukončena ze strany žalovaného dne [datum], přičemž k ukončení smlouvy došlo dne [datum]. Žalovaný byl povinen zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy a pro případ jeho nevrácení si účastníci sjednali povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný zařízení nevrátil ani přes výzvy žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud skutkový a právní závěr: žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby zvolené žalovaným (internet). Součástí smlouvy byl též pronájem modemu. Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které stanovily povinnost žalovaného v případě ukončení smlouvy vrátit do 7 dnů pronajatého přijímajícího zařízení, přičemž pro případ jeho nevrácení byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč (Smlouvou [číslo] ze dne [datum]; Všeobecnými obchodními podmínkami; Ceníkem služeb [právnická osoba] od [datum]). Žalovaný od předmětné smlouvy odstoupil dne [datum], přičemž účinky tohoto odstoupení nastaly dne [datum] (Odstoupením od smlouvy ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Seznamem postoupených pohledávek; Potvrzením o úhradě ceny ze dne [datum]; Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. Podacího archu [datum]). 7. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat veřejně dostupné služby (internet) a pronájem [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit stanovenou cenu. Žalovaný od předmětné smlouvy odstoupil s účinky od [datum], přičemž byl povinen vrátit [anonymizováno]. Žalovaný ničeho ani přes výzvy nevrátil, v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, ani ničeho nevrátil, právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo v souladu s ceníkem a všeobecnými obchodními podmínkami právo na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Dluh za žalovaným byl platně postoupen dle § 1879 o.z. z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 228,07 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. Protože je žaloba podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobce pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, celý proces se stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení pouze v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobce je tímto právním zástupcem zastoupen ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10 (např. 5 C 254/2020; 28 C 174/2020 aj.). 10. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.