ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2021:11.C.213.2021.1 Datum: 2021-12-09 Předmět: O 8 295 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 ["peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O 8 295 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 4 (168/1999 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 5. 2021 ve spojení s rozšířením žaloby ze dne 16. 10. 2021, jež byla pravomocně připuštěna usnesením ze dne 22. 10. 2021, [anonymizováno] [číslo jednací], domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 915 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od 11. 3. 2020 do 11. 7. 2020 ve výši 8 295 Kč, vyplývající z provozování vozidla – [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [VIN kód] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a dále z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020 ve výši 8 620 Kč, vyplývající z provozování vozidla – [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [VIN kód] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu, tedy za další časové období.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalovaný jakožto provozovatel [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [VIN kód], porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměl ode dne 11. 3. 2020 do dne 11. 7. 2020 a následně též ode dne 12. 7. 2020 do dne 16. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalovanému odeslána v prvním případě dne 3. 9. 2020 a ve druhém případě dne 7. 1. 2021, splatnost příspěvku nastala v prvním případě dne 17. 11. 2020 a ve druhém případě dne 23. 3. 2021 (písemnou výzvou žalobkyně žalovanému ze dne 3. 9. 2020, písemnou výzvou žalobkyně žalovanému ze dne 7. 1. 2021). Dlužná částka činí v prvním případě 8 295 Kč a skládá se ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ve druhém případě činí 8 620 Kč a skládá se taktéž ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh žalovaného nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby ze dne 30. 3. 2021, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním rozšíření žaloby ze dne 22. 6. 2021, záznamy o sledování zásilek).
5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
8. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
10. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
11. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu.
12. Podle § 1968 věty první o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období od 11. 3. 2020 do 11. 7. 2020 a následně též od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020 neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (56 Kč), stanovené v § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., neboť se jedná o osobní automobil [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], vynásobené počtem dní (v prvním případě 123 dnů a ve druhém případě 128 dnů), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč v prvním případě a 300 Kč ve druhém případě, stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, jež se dostala do sféry jeho dispozice v případě prvního nároku dne 3. 9. 2020 a v případě druhého nároku dne 7. 1. 2021, řádně a včas nezaplatil. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení dle § 1968 o. z. a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy též zaplacení úroků z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ve znění jejího rozšíření ze dne 16. 10. 2021, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 368,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 915 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z částky 1 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 280 Kč ve výši 688,80 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
17. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.