12 C 197/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 717 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný porušil smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, uzavřené žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem dne [datum] pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], a dne [datum] pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Za spotřebovanou elektřinu a související služby za období od 7. 11. 2018 do 1. 3. 2020 žalobkyně žalovanému vystavila dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 2 782 Kč a splatnou dne 9. 12. 2019, dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 3 168 Kč a splatnou dne 29. 7. 2019, a dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 2 200 Kč a splatnou dne 19. 3. 2020. Zároveň byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy, také podíl na nákladech za montážní práce provedené v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy zákazníkem. Žalobkyně proto dále žalovanému vystavila dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 1 567 Kč, skládající se z poplatku ve výši 1 500 Kč za opětovné připojení odběrného elektrického zařízení a z poplatku ve výši 67 Kč za vystavení upomínky při vymáhání pohledávky. Žalovaný na základě vystavených faktur ani přes výzvu žalobkyně neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, a následně bylo zdejším soudem dne [datum] vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne [datum] uzavřel žalovaný jako zákazník s žalobkyní jako dodavatelem smlouvu označenou jako smlouva o dodávce elektřiny č. [spisová značka], jejímž předmětem byly dodávky elektřiny z distribuční soustavy dodavatele do odběrného zařízení odběratele na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], byt [číslo] v 2. patře. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu označenou jako smlouva o dodávce elektřiny č. [spisová značka], jejímž předmětem byly dodávky elektřiny na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], byt [číslo] v 5. patře. Žalovaný se uvedenými smlouvami zavázal elektřinu odebírat a uhradit dodavateli řádně a včas cenu dodávek elektřiny a související služby dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to dle faktur vystavených dodavatelem v termínech jejich splatnosti (smlouvami). Za spotřebovanou elektřinu v množství 566 kWh a poskytnuté služby v období od 21. 5. 2019 do 13. 11. 2019 žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] kdy cenu spotřebované elektřiny a souvisejících služeb vyčíslila částkou 2 782 Kč, splatnou dne 9. 12. 2019. Za spotřebovanou elektřinu v množství 1 497 kWh a poskytnuté služby v období od 7. 11. 2018 do 1. 7. 2019 žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] kdy cenu spotřebované elektřiny a souvisejících služeb vyčíslila částkou 3 168 Kč, splatnou dne 29. 7. 2019. Za spotřebovanou elektřinu v množství 1 497 kWh a poskytnuté služby v období od 14. 11. 2019 do 1. 3. 2020 žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] kdy cenu spotřebované elektřiny a souvisejících služeb vyčíslila celkovou částkou 7 176 Kč, splatnou dne 19. 3. 2020 (fakturami). Žalovaný jako zákazník je dále povinen zaplatit provozovateli distribuční soustavy také podíl na nákladech za montážní práce provedené v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy zákazníkem. Za opětovné připojení odběrného elektrického zařízení a vystavení upomínky při vymáhání pohledávky žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] v níž poplatky vyčíslila částkou 1 567 Kč, splatnou dne 10. 2. 2020 (ceníkem úkonů spojených s řízením pohledávek za dodávku a distribuci elektřiny, fakturou). Žalovaný cenu spotřebované elektřiny a souvisejících služeb neuhradil řádně a včas, a to ani v návaznosti na upomínku žalobkyně, která jej před podáním žaloby vyzvala k úhradě (emailovou upomínkou a předžalobní výzvou ze dne [datum]). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“) ve spojení s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit cenu dodávky elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. 7. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti poslední ze shora uvedených faktur. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.