12 C 243/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 10 524,53 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným dne 1. 9. 2018 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Na základě dodané elektřiny v období od 21. 9. 2018 do 11. 12. 2018 žalobkyně dne 18. 12. 2018 vystavila žalovanému fakturu [číslo] ve výši 5 363,77 Kč včetně DPH a splatnou 7. 1. 2019, na níž byla žalovaným dne 20. 2. 2020 provedena částečná úhrada ve výši 1 612,60 Kč a k úhradě tak zbývá částka 3 751,17 Kč. Na základě dodané elektřiny v období od 14. 12. 2019 do 13. 2. 2020 žalobkyně dne 6. 3. 2020 vystavila žalovanému fakturu [číslo] ve výši 1 672,69 Kč včetně DPH a splatnou 26. 3. 2020, na níž byla žalovaným dne 23. 3. 2020 provedena částečná úhrada ve výši 499,33 Kč a k úhradě tak zbývá částka 1 173,36 Kč. Pro případ, kdy žalovaný opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 21. 9. 2018 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne 13. 2. 2020 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, neboť žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti vzniklé z uzavřené Smlouvy, když neuhradil dvě vyúčtování a žalobkyně zároveň v souladu s uzavřenou smlouvou požadovala uhrazení smluvní pokuty za každý měsíc od února 2020 do března 2021 (tj. za 13 měsíců po 400 Kč) v celkové výši 5 200 Kč dle vyúčtování [číslo] ze dne 13. 2. 2020, splatného dne 24. 2. 2020 Smluvní strany si rovněž ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, přičemž vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla vyúčtováním [číslo] ze dne 6. 4. 2020, a splatnost smluvní pokuty byla stanovena na nejméně sedm dní od data vystavení vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky. Dne 12. 5. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, kdy uzavření této dohody bylo zpoplatněno částkou 300 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit v rámci splátek sjednaných v dohodě. Tyto splátky žalovaný porušil, když nehradil řádně ve lhůtách a ve výši dle dohody, čímž pozbyl výhody splátek. Celková pohledávka ve výši 10 524, 53 Kč nebyla žalovaným ke dni podání žaloby uhrazena, a to ani přes výzvu k úhradě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba nejprve doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., a následně dne 1. 11. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 1. 9. 2018 s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb. Pro případ porušení platební povinnosti žalovaným si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Smluvní strany si dále ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 21. 9. 2018 s možností automatické prolongace smlouvy (smlouvou, obchodními podmínkami). Žalobkyně žalovanému vystavila za období od 21. 9. 2018 do 11. 12. 2018 vyúčtování s datem splatnosti 7. 1. 2019 na částku 5 363,77 Kč, přestavující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb (fakturou [číslo]). Na základě dodané elektřiny v období od 14. 12. 2019 do 13. 2. 2020 žalobkyně dne 6. 3. 2020 vystavila žalovanému fakturu ve výši 1 672,69 Kč včetně DPH a splatnou 26. 3. 2020 (fakturou [číslo]). Žalobkyně dne 13. 2. 2020 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, neboť žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti vzniklé z uzavřené Smlouvy, když neuhradil dvě vyúčtování a zároveň požadovala uhrazení smluvní v celkové výši 5 200 Kč a 100 Kč (oznámením přerušení dodávky ze dne 17. 1. 2020, 2x dokladem o odeslání, odstoupením od smlouvy ze dne 6. 3. 2020, vyúčtováním [číslo] vyúčtováním [číslo]). Dne 12. 5. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, kdy uzavření této dohody bylo zpoplatněno částkou 300 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit v rámci splátek sjednaných v dohodě (splátkovou dohodou ze dne 12. 5. 2020, uznáním dluhu ze dne 11. 5. 2020). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla dne 1. 9. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 energetického zákona Smluvní strany si v předmětné smlouvě v části„ Ostatní ujednaní“ sjednaly za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 o. z., a to ve výši 100 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný sjednanou platební povinnost opakovaně porušil, když žalobkyni neuhradila vyúčtování za odebranou elektřinu v období od 21. 9. 2018 do 11. 12. 2018 a od 14. 12. 2019 do 13. 2. 2020, vznikl jí tak v souladu se shora uvedeným ujednáním vůči žalované nárok na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 100 Kč a dále ve výši 5 200 Kč za každý měsíc od února 2020 do března 2021, tj. po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (d