14 C 253/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 810 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 10. 4. 2019 uzavřel s předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu, dle níž mu byl zřízen [anonymizováno] účet, přičemž žalovaný se na tomto účtu dostal do nepovoleného debetu a tento neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 10. 4. 2019 se [právnická osoba] (dále jen„ banka) zavázala ke dni 10. 4. 2019 vést žalovanému účet číslo [bankovní účet] v českých korunách a poskytovat žalovanému službu [příjmení] [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal platit za vedení účtu a za poskytované služby cenu dle ceníku banky a případně též stanovené úroky a zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí platebních transakcí. V příloze smlouvy bylo sjednáno mimo jiné, že veškerou korespondenci bude banka zasílat žalovanému na adresu uvedenou v záhlaví. Část obsahu smlouvy byla určena odkazem na všeobecné obchodní podmínky banky. Dle čl. 9 podmínek v případě, že bude z účtu provedena platba nebo vybrána hotovost a na účtu nebude dostatek peněžních prostředků, vzniká nepovolený záporný zůstatek. Takto vzniklý dluh se úročí úrokovou sazbou dle sazebníku, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení. Dle článku [číslo] je důsledkem porušení povinností ze smlouvy žalovaným právo banky smlouvu vypovědět či od ní odstoupit. Žalovaný účet přečerpal o 2 810 Kč a tento debetní zůstatek nevyrovnal ani na upomínky žalobkyně. Ke dni 1. 5. 2020 pak žalobkyně předmětný debetní zůstatek převedla na evidenční účet a žalovanému oznámila, že od uvedené dohody odstupuje. [příjmení] 220,03 Kč představuje zákonný úrok z prodlení do 1. 12. 2020, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] Smlouvou označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ s datem 30. 11. 2020 se [právnická osoba] zavázala postoupit žalobkyni ke dni 1. 12. 2020 soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovaným, a žalobkyně se zavázala tyto pohledávky převzít a zaplatit [obec] [anonymizováno] sjednanou kupní cenu (smlouvou, seznamem postupovaných pohledávek, dohodou o úplatě). Tuto pak žalobkyně uhradila dne 1. 12. 2020 (potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dne 29. 12. 2020 žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a dne 3. 2. 2021 předžalobní upomínku (upomínkami, podacími lístky). 5. Po hmotněprávní stránce soud uzavřel, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se banka zavázala zřídit a vést žalovanému od 10. 4. 2019 účet v českých korunách, umožnit žalovanému jako majiteli účtu vložení hotovosti, výběr hotovosti z účtu a provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Přesto, že žalovaný mohl svým účtem disponovat pouze do výše kreditního zůstatku, dostal se do debetu (záporný zůstatek na účtu), který ke dni 1. 5. 2020 činil 2 810 Kč. Tento debet žalovaný nevyrovnal, a to ani v návaznosti na upomínky banky a ta v souladu s výše citovanými obchodními podmínkami smlouvu o vedení účtu vypověděla a debetní zůstatek převedla na účet pohledávek, kde byl úročen úrokovou sazbou, která se rovná zákonné sazbě úroku z prodlení. Nepovolený debet na běžném účtu žalovaného je podle smlouvy o běžném účtu pohledávkou banky za žalovaným, která dosud ze strany žalovaného nebyla uhrazena, a to ani v návaznosti na upomínky banky a žalobkyně. Pohledávka banky za žalovaným byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., což bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný je podle § 1968 vůči žalobkyni v prodlení s úhradou jistiny ve výši 2 810 Kč, soud žalobkyni s odkazem na § 1970 o. z. přiznal též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně kapitalizovala za dobu do 1. 12. 2020 částkou 220,03 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 810 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.