15 C 48/2020-113 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 373 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalované byla žalobkyní dne 6. 3. 2019 poskytnuta [anonymizováno] péče. Náklady na [anonymizováno] žalobkyně vyfakturovala fakturou ze dne 7. 3. 2019 na částku 5 373 Kč dle vyhlášky č. 134/1998 Sb. Protože žalovaná nebyla v ČR pojištěna, je povinna tuto péči uhradit. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaná je státním příslušníkem [země]. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech (sdělení [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]). Rozhodným právem je právo české ([číslo listu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] b/ nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). 3. Usnesením [název soudu] ze dne 14. 7. 2021, [anonymizováno] [číslo jednací], byla žalované ustanovena opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. 4. Opatrovnice žalované uvedla, že vzhledem ke všem listinným důkazům lze předpokládat, že žalovaná byla u žalobkyně ošetřena, a s ohledem na to, že nebyla pojištěna, je povinna si hradit [anonymizováno] ošetření sama. Rozhodnutí o nároku žalobkyně ponechává na úvaze soudu. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná byla dne 6. 3. 2019 ošetřena žalobkyní a byla jí ze strany žalobkyně poskytnuta zdravotní péče. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná není v [země] ani na [země] [anonymizováno], náklady na vyšetření jí byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 7. 3. 2019 splatnou dne 7. 4. 2019 částkou 5 373 Kč, kdy cena za poskytnutou péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam [anonymizováno] výkonů s bodovými hodnotami, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci [anonymizováno] služeb dle [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo]. Žalovaná však na shora uvedenou fakturu neuhradila ničeho, a to ani před předžalobní upomínku žalobkyně. 7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2 a násl. vč. příloh zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a dle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upravujících rozsah, vznik a zánik [anonymizováno] a smlouvu o péči o zdraví. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedené faktury. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé) po 100 Kč v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky, a za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření z 2. 6. 2021) ve výši 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 500 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč soud ve výroku III. rozhodl dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, když na soudním poplatku bylo zaplaceno 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku, neboť žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem ke skutečnosti, že elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení, je třeba částku ve výši 600 Kč doplatit, když soudní poplatek dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku činí 1 000 Kč. 12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.