21 C 302/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 200 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr [anonymizováno] v odběrném místě na adrese [adresa žalobkyně a žalované], v období od 16. 1. 2020 do 6. 9. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že účastníci řízení podepsali dne 16. 1. 2020 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa žalobkyně a žalované], a na druhé straně závazek žalované uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodávku [anonymizováno] a regulovanou cenu související služby v [anonymizováno]. Žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 9. 9. 2020, splatnou dne 29. 9. 2020, cenu za spotřebovanou [anonymizováno] ve výši 5 200 Kč, a to za období od 16. 1. 2020 do 6. 9. 2020. Žalovaná však žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani přes výzvu žalobkyně. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu § 50 odst. 2 zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek [anonymizováno] a s tím spojených služeb, k čemuž se zavázala zmíněnou smlouvou. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou [anonymizováno] ve výši 5 200 Kč. Zároveň vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou [anonymizováno] a s tím spojené služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto na základě uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Ve výroku II. soud žalobu zamítl co do požadovaného úroku z prodlení za dobu od 30. 9. 2020 do 18. 6. 2021, neboť žalobkyně neprokázala odeslání faktury žalované, a soud jí proto přiznal úroky až ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalované v předžalobní upomínce, která došla do sféry dispozice žalované dne 2. 6. 2021, tj. až ode dne 19. 6. 2021. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal úspěšné žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeho nepatrné části a jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalované), vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), po 100 Kč v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky, tj. celkem 200 Kč, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.