23 C 106/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2021 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 57 628,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 54 612,33 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 54 612,33 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a částku 22 390,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 19 037,68 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 19 037,68 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 30. 7. 2018 s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly též [anonymizováno] obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 15,90 % p. a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 237 Kč a v poslední splátce ve výši 3 185 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 8. 2018. Žalovaná své závazky řádně a včas neplnila, žalobkyně tedy dne 3. 10. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka 57 628,03 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 54 612,33 Kč a dlužný úrok ve výši 3 015,7 Kč. 2. Žalobkyně uzavřela dne 25. 8. 2017 se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala žalobkyně žalované poskytnout úvěr na kartový účet č. [bankovní účet] s limitem ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úrokem 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti. Žalovaná překročila sjednaný limit kartového účtu a dlužnou částku neuhradila ani na výzvu žalobkyně, která tak přistoupila k zesplatnění celého dluhu ke dni 11. 10. 2020, o čemž žalovanou informovala. Žalovaná částka 22 390,51 Kč představuje jistinu 19 037,68 Kč, řádný úrok 2 245,79 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 107,04 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou, žalovaná však na dluh neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 30. 7. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 100 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit do 22. 11. 2021, měsíční splátka byla sjednána na částku 3 237 Kč, splatnou vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 8. 2018, s úrokovou sazbou 15,90 % ročně. Poslední splátka byla stanovena na částku 3 185 Kč dne 22. 11. 2021. Součástí úvěrové smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslala částku 100 000 Kč, kterou žalovaná dne 30. 7. 2018 začala čerpat (důkaz: Smlouva o úvěru, [ulice] podmínky a výpis z úvěrového účtu). Žalovaná nepravidelně hradila úvěr poskytnutý žalobkyní. Žalobkyně jí tak dopisem ze dne 1. 9. 2020 vyzvala k úhradě dluhu ve výši 9 692 Kč, a to s lhůtou do 3. 10. 2020. Žalobkyně následně dopisem ze dne 3. 10. 2020 informovala žalovanou o zesplatnění celého dluhu ve výši 54 613 Kč. Současně žalovanou informovala o tom, že dlužná částka je úročena. Dopisem ze dne 28. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky v celkové výši 57 240,13 Kč (důkaz: Výpis z účetní evidence k úvěru [číslo] poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 1. 9. 2020, Zesplatnění dluhu ze dne 3. 10. 2020 a předžalobní výzva ze dne 28. 5. 2021 včetně kopie dodejky). 6. Žalovaná dne 25. 8. 2017 podala u žalobkyně žádost o zřízení kartového účtu a karty, na základě které žalobkyně s žalovanou stejného dne uzavřely smlouvu o úvěru kreditní karty pro soukromou klientelu. Žalobkyně zřídila žalované účet č. [bankovní účet] s celkovým úvěrovým limitem 17 000 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ke dni splatnosti ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Celková částka, kterou bylo třeba uhradit, zněla na částku 19 884 Kč (důkaz: Žádost o zřízení kartového účtu a karty a úvěrová smlouva ze dne 25. 8. 2017). Žalovaná čerpala úvěr ve výši 19 037,68 Kč z účtu dne 11. 10. 2020, ke dni 10. 9. 2020 byla žalovaná v mínusovém zůstatku 19 314,40 Kč a ke dni 10. 10. 2020 v mínusovém zůstatku 20 423,26 Kč. Žalovaná na úvěrový účet ničeho nesplácela, a tak po lhůtě splatnosti byl na účtu záporný zůstatek představující 19 037,68 Kč (jistina), 2 245,79 Kč řádný úrok a úrok z prodlení 1 107,04 Kč, celkem 22 390,51 Kč k úhradě. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 6. 9. 2020 k úhradě dlužné částky a současně vypověděla smlouvu. Poslední výzvou ze dne 12. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky a sdělila jí, že dne 11. 10. 2020 převedla pohledávku z přečerpaného kartového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dopisem ze dne 28. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky v celkové výši 22 134,58 Kč (důkaz: Výpis z účetní evidence k účtu, výpis z bankovního účtu od 11. 8. 2020 – 10. 10. 2020, poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 6. 9. 2020 a dne 12. 10. 2020 a předžalobní výzva ze dne 28. 5. 2021 včetně kopie dodejky). 7. Shora uvedené listinné důkazy plně prokazují tvrzení obsažená v žalobě. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených a předložených žalobkyní. 8. Soud nárok žalobkyně kvalifikoval dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, smlouva o úvěru [číslo] dne 30. 7. 2018 a smlouva o úvěru – kreditní karty pro soukromou klientelu dne 25. 8. 2017, ve smyslu § 2395 o.z., podle nějž se smlouvou o úvěru žalobkyně zavázala, že žalované (úvěrované) poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do částky 100 000 Kč dle smlouvy o úvěru [číslo]. Dle smlouvy o úvěru kreditní karty pro soukromou klientelu umožnila žalobkyně žalované čerpat úvěr z kreditní karty do limitu 17 000 Kč. Žalovaná se v obou případech zavázala, že poskytnuté prostředky vrátí a zaplatí úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Žalovaná porušila smluvní podmínky splácet úvěr (smlouva o úvěru [číslo]) ve stanovené částce a lhůtě a pohledávka, jejíhož plnění se žalobkyně domáhá, byla řádně zesplatněna a vyčíslena dle úvěrových podmínek ke dni 3. 10. 2020 na částku 57 628,03 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 54 612,33 Kč a dlužný úrok ve výši 3 015,7 Kč. Žalovaná i v případě splácení úvěru z kreditní karty neplnila své povinnosti a na zřízeném bankovním účtu č. [bankovní účet] se dostala opakovaně do mínusového zůstatku, kdy byla žalobkyní upomínána k úhradě dlužné částky. Následně i k datu 6. 9. 2020 byl dluh žalované zesplatněn a vyčíslen dle úvěrových podmínek na částku 22 390,51 Kč představující jistinu 19 037,68 Kč, řádný úrok 2 245,79 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 107,04 Kč. Z výše uvedených důvodů bylo žalobě co do celkové částky 80 018,54 Kč vyhověno. 10. Žalobkyni byl přiznán i zákonný úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1802 a násl. a § 1970 o. z. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 54 612,33 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 19 037,68 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení. 11. Soud však výrokem II. zamítl nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 54 612,33 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 19 037,68 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení, neboť se jedná o zákonný úrok z prodlení, který byl již přiznán žalobkyni výrokem I., kdy zákonný úrok z prodlení z částky 54 612,33 Kč již počíná běžet od 1. 6. 2021 do zaplacení a z částky 19 037,68 Kč též již od 1. 6. 2021 do zaplacení. Přiznáním zákonného úroku z prodlení z částky 54 612,33 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a z částky 19 037,68 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení, by docházelo k běhu dvou totožných zákonných úroků z totožných částek a v totožné výši, k čemuž není opora v zákoně a žalované by byla uložena stejná povinnost dvakrát. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1