23 C 84/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 11. 6. 2021, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 21 436,86 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně vznikl z titulu Rámcové kupní smlouvy [číslo] ze dne 28. 4. 2017 a smlouvy o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne 12. 1. 2021. V kupní smlouvě byl účastníky sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý započatý den prodlení. Na základě objednávek žalovaného dodala žalobkyně žalovanému zboží a služby, které vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 12. 12. 2020 znějící na částku 9 139,40 Kč, splatnou dne 23. 1. 2021; dále fakturou [číslo] ze dne 19. 12. 2020 znějící na částku 4 564,69 Kč, splatnou dne 28. 1. 2021; fakturou [číslo] ze dne 26. 12. 2020 znějící na částku 1 423, 45 Kč, splatnou dne 5. 2. 2021; fakturou [číslo] ze dne 9. 1. 2020 znějící na částku 1 588,50 Kč, splatnou dne 18. 2. 2021 a fakturou [číslo] ze dne 27. 2. 2021 znějící na částku 4 720,82 Kč, splatnou dne 12. 4. 2021, žalovaný však kupní cenu objednaného a dodaného zboží žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. K výzvě soudu žalobkyně dne 8. 7. 2021 opravila žalobu a uvedla, že poskytla žalovanému zboží a služby v celkové výši 21 436,86 Kč. Z dlužné částky žalovaný uhradil žalobkyni dne 10. 5. 2021 částku 7 600 Kč, zbývající část ve výši 13 836,86 Kč však žalobkyni neuhradil. S ohledem na nesprávně uvedený údaj v žalobě vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 100 Kč. 3. Usnesením ze dne 21. 7. 2021, vydaným pod č. j. 23 C 84/2021-34, soud v souladu s částečným zpětvzetím žaloby řízení zastavil co do částky 100 Kč a zároveň rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 72 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dne 25. 8. 2021 do vlastních rukou dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena Rámcová kupní smlouva [číslo] ze dne 28. 4. 2017 a následně dne 12. 1. 2021 smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých č. OBJ [číslo], na základě kterých žalobkyně dodala žalovanému zboží a poskytla služby, které si žalovaný objednal (rámcovou kupní smlouvou, smlouvou o podnikatelském nájmu věcí, dodacím listem DL [číslo] ze dne 9. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 10. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 10. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 14. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 16. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 17. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 22. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 23. 12. 2020, dodacím listem DL [číslo] ze dne 4. 1. 2021). Na základě dodání vyúčtovala žalobkyně žalovanému kupní cenu dodaného zboží v celkové výši 21 436,86 Kč (fakturou [číslo] ze dne 12. 12. 2020, fakturou [číslo] ze dne 19. 12. 2020, fakturou [číslo] ze dne 26. 12. 2020, fakturou [číslo] ze dne 9. 1. 2021, fakturou [číslo] ze dne 27. 2. 2021). V Rámcové kupní smlouvě si strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý započatý den prodlení. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 21 436,86 Kč od data splatnosti následujícího po datu splatnosti jednotlivých faktur, přičemž úrok do 27. 4. 2021 byl vyúčtován penalizační fakturou ze dne 27. 4. 2021, splatnou dne 28. 4. 2021 a znějící na částku 777 Kč. Žalovaný uhradil dne 10. 5. 2021 žalobkyni částku 7 600 Kč, na zbývající část pohledávky neuhradil žalobkyni ničeho, přestože jej žalobkyně vyzvala upomínkou (výpisem z bankovního účtu žalobkyně, upomínkou ze dne 27. 4. 2021, doručenkou). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a plně prokazující tvrzení žalobkyně, nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 8. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci uzavřeli kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), na jejímž základě se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovaný jako kupující nezaplatil plnou kupní cenu a porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 200 Kč představující paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky soud žalobkyni přiznal dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se v daném případě jednalo o závazek mezi podnikateli. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 12. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 836,86 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.