23 C 98/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 5. 2021 domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 4 442,65 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřel s žalovaným dne 21. 4. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, který byl následně snížen na 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to alespoň v minimální výši odpovídající 2% čerpaného úvěru, když výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný své povinnosti neplnil a banka tak přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný do dne podání žaloby uhradil pouze jednu splátku, a to dne 18. 2. 2021 ve výši 500 Kč. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 4 442,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 442,65 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,99% ročně z částky 4 442,65 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení. Pohledávka na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů (smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 21. 4. 2016, všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, produktové podmínky ke kreditním kartám, výpisy ke kreditní kartě, rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 14. 12. 2019, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a předžalobní výzva ze dne 23. 2. 2021) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi bankou a žalovaným byla dne 21. 4. 2016 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě uvedené smlouvy banka otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet], poskytla žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 30 000 Kč, který byl snížen následně na 14 000 Kč, a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, alespoň v minimální výši odpovídající 2% čerpaného úvěru, když výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 %. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky, jejichž výše plyne ze smlouvy a ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků a produktové podmínky ke kreditní kartě. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Mezi stranami bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s jakoukoliv platební povinností je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru, což též učinila a zesplatnila celý dluh, o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 13. 12. 2019. Žalovaný byl dopisem ze dne 14. 12. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky. [příjmení] uzavřela dne 21. 1. 2021 smlouvu se [právnická osoba] a.s., jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení předmětné pohledávky za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 500 Kč dne 18. 2. 2021. Zástupce žalobkyně zaslala žalovanému výzvu před podáním žaloby, ve které jej vyzývala k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 6. [příjmení], jako úvěrující, se zavázala, že žalovanému, jako úvěrovanému, poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. [příjmení] splnila svou povinnost vyplývající ze smlouvy a otevřela žalovanému úvěrový účet, poskytla žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 30 000 Kč, který byl snížen následně na 14 000 Kč, a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když nesplácel jistinu úvěru, úroky a poplatky, jak se zavázal ve smlouvě, a jak vyplývá z produktových podmínek. Žalovaný uhradil pouze částku 500 Kč. Žalovaný tak nesplnil svou povinnost ze závazkového právního vztahu a dostal se do prodlení se splacením svého dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021 přešel nárok banky na žalobkyni. Žalobkyně je tak oprávněná požadovat dluh žalovaného v tomto řízení. 7. Žalobkyně má zároveň vůči žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 4 442,65 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 22,99% ročně z částky 4 442,65 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, který byl stranami sjednán ve smlouvě o revolvingovém úvěru. 8. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 442,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (34 C 204/2021, 26 C 318/2021, 8 C 311/2021), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.