28 C 217/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 5 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 22. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat na adresu [adresa] (dále jen„ odběrné místo“) plyn a žalovaný se zavázal plyn odebírat a platit za ni cenu ve výši sjednané na základě smlouvy. Žalovaný neuhradil plyn za období od 12. 11. 2018 do 2. 6. 2018 vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne 17. 6. 2019 na částku 10 861 Kč, splatnou dne 1. 7. 2019, zaplatil 8 688 Kč. Žalovaný byl na nedoplatek 5 555 Kč upomínán, avšak neuhradil ničeho. Strany rovněž uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny ze dne 13. 5. 2019 a smlouvu o dodávce plynu ze dne 14. 5. 2019, na jejichž základě žalobkyně dodávala elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný neuhradil spotřebu plynu a elektřiny za období od 21. 5. 2019 do 27. 10. 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 10. 1. 2020 splatnou dne 24. 1. 2020 na částku 4 908 Kč a fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2020 splatnou dne 14. 2. 2020 na částku 5 509 Kč, žalovaný uhradil celkem 6 750 Kč, zbývá tak uhradit 3 667 Kč. Za obě odběrná místa tak zbývá uhradit částku 5 840 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované upomínky žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem Egypta s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 22. 10. 2018, 13. 5. 2019 a 14. 5. 2019 smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, kterými se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn do odběrných míst, a žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 5. 2019 a smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22. 10. 2018 a 14. 5. 2019). Žalovanému vznikl za období od 12. 11. 2018 do 2. 6. 2019 nedoplatek ve výši 2 173 Kč v odběrném místě na adrese [adresa], k jehož úhradě byl žalovaný vyzván (faktura [číslo] na částku 10 861 Kč, splatná dne 1. 7. 2019, zaplaceno 8 688 Kč) a nedoplatek v odběrném místě na adrese [adresa], k jehož úhradě byl rovněž vyzván (faktura [číslo] na částku 4 908 Kč, splatná dne 24. 1. 2020, faktura [číslo] na částku 5 509 Kč splatná dne 14. 2. 2020, celkem zaplaceno 6 750 Kč). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 5 840 Kč, avšak neuhradil ničeho (upomínka před žalobou ze dne 13. 11. 2020). 7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 8. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyfakturované částky. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu a plyn. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady výdajů ve výši 200 Kč (za dva úkony) dle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu. 11. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.