34 C 11/2020-261 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 9. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 341 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v rámci své podnikatelské činnosti vlastní konstrukci, o které se hovoří jako o "lehké montované hale" či "skladu" (dále jen "hala"). Dne 28. 1. 2020, došlo na [anonymizováno] letišti [jméno] [jméno] vlivem povětrnostních podmínek k fyzickému poškození textilní střechy haly částmi okolního oplocení patřícího žalovanému, tím, že tyto části byly silou větru vrženy na střechu haly. Vzniklou škodu nechal žalobce odstranit, na což vynaložil částku 341 600 Kč, jak dokládá přiložená faktura [číslo] ze dne 27. 2. 2020. Realizaci opravy pak dokládá předávací protokol ze dne 6. 2. 2020. Škoda, která vznikla, tak čítá 341 600 Kč. V době, kdy ke škodě došlo, vál v okolí letiště vítr, jehož rychlost měla dosahovat dle měření prováděného letištěm cca [číslo] m/s (tedy kolem 32km/h). Žalobce přitom považuje za významnou interní normu [právnická osoba] A [anonymizováno], podle které by stavební/fasádní konstrukce měly odolávat větru o rychlosti do 160km/h. Tento interní předpis je dostupný mj. na [anonymizována tři slova]. V právní rovině má žalobce za to, že odpovědnost za takto vzniklou škodu je třeba namísto obecné úpravy odpovědnosti za škodu posuzovat podle ust. § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o škodě z provozní činnosti, a to vzhledem k mnoha významným skutečnostem, jako např. povaha a komplexicita provozu letiště, významný zájem na ochraně života, zdraví a značného majetku nakumulovaného v takto frekventované lokalitě. Citované ustanovení přitom zakládá možnost liberace toliko v případě, že provozovatel prokáže, že "vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo." Jak přitom plyne z obsahu shora citované interní normy, se kterou by žalovaný coby podnikatel a odborník měl být obeznámen, žalovaný zdaleka nezajistil dostatečnou odolnost svých konstrukcí, byť vítr, který předmětnou událost způsobil, nedosahoval ani zdaleka intenzity, o které hovoří citovaná interní norma. Žalobce tak má za to, že žalovaný odpovídá za výše popsanou škodu vzniklou důsledkem jeho provozní činnosti. Žalobce proto požaduje náhradu škody ve výši 341 600 Kč, úrok z prodlení z této částky ode dne následujícího po vzniku dluhu, tzn. od 7. 2. 2020 do zaplacení. Jelikož podle předávacího protokolu došlo k opravě dne 6. 2. 2020, žalobce považuje za počátek prodlení žalovaného s náhradou škody den následující, 7. 2. 2020. Dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť předmětem sporu je závazek mezi podnikateli. 2. Žalovaný uvedl, že nárok neuznává a navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že ze stavebního deníku vedeného žalovaným vyplývá, že ke škodní události došlo ve 14:30 hodin, když vlivem silného poryvu větru (orkánu - jak je zde uvedeno výslovně) došlo k povalení oplocení staveniště, jehož některé díly se uvolnily a vznesly se do vzdálenosti až 100 metrů. Jeden plotový dílec pak prorazil plášť střechy skladištní haly žalobce. To, že vítr, který škodu způsobil, byl opravdu silný, lze dovodit i z bezprostřední reakce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] žalobce, který v e-mailu odeslaném v 14:48 hodin píše, že byl svědkem krátkodobého orkánu. Dále tomu nasvědčuje také skutečnost, že některé plotové dílce vítr odnesl až 100 metrů daleko - to svědčí o vskutku mimořádné síle větru. Žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody. Žalovaný věc předal své pojišťovně. Pojišťovna uzavřela, že v daném případě je živelní událost (vichřice) liberačním důvodem, který žalovaného zprošťuje odpovědnosti za škodu touto živelnou událostí způsobenou. Žalovaný dále nesouhlasil s tvrzením žalobce, že vítr dosahoval rychlosti kolem 11 m/s, když [anonymizováno] naměřil vítr o síle 32 m/s. Žalobce uvádí, že ke škodě došlo mezi 13:00 a 13:45 hodin, zatímco ve stavebním deníku žalovaný uvádí, že ke škodě došlo až ve 14:30 hodin. Za tu dobu se síla větru mohla několikráte změnit a vítr, který vál kolem 13. hodiny, již mohl kolem 14. hodiny zesílit. Rovněž zpravodajské weby dne 28. 1. 2020 referovaly o mohutném větru, který udeřil mj. právě na ruzyňském letišti. Namítl, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s jeho provozní činností, a je tedy věc třeba posuzovat jako případ obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2910 občanského zákoníku. V tomto případě nejsou splněny podmínky vzniku občanskoprávní odpovědnosti, schází jednání, zavinění a příčinná souvislost. Pokud by věc byla posuzována podle § 2924 o.z., je sporné, zda staveniště lze považovat za„ jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti" či„ věc použitou při provozu závodu". Navíc škoda nevznikla vlastním provozem staveniště. Není tu dána příčinná souvislost s provozem. O odpovědnost zhotovitele díla za škodu způsobenou provozní činností nejde, jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité; došlo-li ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného, pak jde o odpovědnost obecnou. To vyplývá z rozhodnutí [název soudu] ze dne 25. 11. 2009, [anonymizováno] [spisová značka]. Podle [název soudu] v této právní věci musí být vyvolávajícím činitelem vzniku škody sama činnost, jež má provozní povahu, avšak jen tehdy, byl-li škodlivý následek způsoben právě povahou této činnosti. V tomto případě tomu tak nebylo. Škoda vznikla v důsledku zásahu vyšší moci, totiž silného větru. Škoda tedy nevznikla z provozu samotného. Žalovanému rovněž svědčí liberační důvod, neboť škoda vznikla v důsledku živelní pohromy. Podle letištního interního předpisu„ [anonymizováno] [ulice] [spisová značka] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pro zakázky zadávané mimo rámec [právnická osoba]“ by stavební/fasádní konstrukce měly odolat větru o rychlosti do 160 km/h (odpovídá 44,4 m/s). Požadavek tohoto zatížení však platil do 15. 1. 2020. Dne 28. 1. 2020, kdy došlo ke škodní události, již platily standardy nové, které požadavek mění na 27 m/s (odpovídá 97,2 km/h). Žalovaný však má za to, že vítr dne 28. 1. 2020 byl ještě silnější. Navíc nelze přehlédnout, že tento požadavek výslovně vyplývá pouze pro stožáry a fasádní systémy budov vlastního terminálu 2, nikoli pro staveniště - byť by se vyskytovala v jeho bezprostřední blízkosti. Žalovaný vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Staveniště jako pracovní plochu náležitě zabezpečil, plechové dílce oplocení k sobě řádně upevnil a situaci odborně vyhodnotil tak, že není důvodů pro přijímání dalších opatření. S natolik silným větrem však nemohl počítat. Podle [anonymizováno] stupnice rychlosti větru je vítr o síle 32 m/s ztotožňován s vichřicí s tím, že od 32,7 m/s je ztotožňován s orkánem jako dvanáctým a nejvyšším stupněm této stupnice. Nelze navíc vyloučit, že masivní poryv větru mohl vzniknout i za spolupůsobení dalších vlivů - u letiště by mohlo zejména jít o proud vzduchu z motorů letadel rolujících po letištní ploše. 3. [ulice] účastník uvedl, že technické normy mohou být aplikovány ve vztahu k letišti a k jeho smluvním partnerům, ale dovozovat z nich obecné závěry k dalším osobám nelze. V bodu 6 standardů je zmíněno, že kontinuální zábrany mají být zajištěny, aby se neposunuly vlivem povětrnostních podmínek. Toto ustanovení je obecné, nemůže dopadat na mimořádné situace, jakou je i daný případ. Má za to, že žalovaný je opatrný, když používá plechové zábrany, neboť přes tyto by se neměly dostat předměty, které by následně vylétly ze staveniště a mohly by způsobit škodu na majetku či zdraví. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. 5. Z faktury [číslo] splatné dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba] jako dodavatel vyúčtovala žalobci částku 341 600 Kč v souvislosti s poškozením haly na letišti [jméno] [jméno] v [obec]. [příjmení] je tvořena částkou za kontrolní prohlídku, zjištění a zaměření poškození, výjezd ve výši 17 100 Kč, za provizorní opravu ve výši 35 000 Kč, za výrobu nového dílce plachtové krytiny ve výši 222 000 Kč a za demontáž poškozeného dílce a montáž nového 67 500 Kč. 6. Z výpisu z účtu vedeného u [příjmení] [příjmení], jehož majitelem je žalobce, soud zjistil, že dne 12. 5. 2020 byla [právnická osoba] [právnická osoba] zaslána částka 341 600 Kč. 7. Z kontrolního protokolu o vzniklém poškození lehké montované haly ze dne 10. 2. 2020 soud zjistil, že kontrola byla provedena dne 31. 1. 2020, provizorní zajištění proběhlo dne 6. 2. 2020 a dále, že střecha haly byla opláštěna [anonymizována dvě slova] textilií s vysokogramážním [anonymizováno] zátěrem, stěny kryty trapézovým plechem. Střecha byla proříznuta na několika místech dopadem nezjištěného počtu plechů z oplocení venkovního staveniště třetí strany. Opravu je třeba provést výměnou celého jednoho střešního dílce (cca 300 m2). Provizorní zajištění plachty bylo nutné proto, aby se větrem neuvolnila a neodletěla do prostoru letiště. 8. Z předávacího protokolu ze dne 6. 2.