34 C 92/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 13 230 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb. za účelem poskytování veřejné služby v oblasti [anonymizováno] vysílání. Zákonem [číslo] Sb. je stanovena povinnost k placení [anonymizováno] poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. [ulice] výše [anonymizováno] poplatku za jeden [anonymizováno] přijímač činí částku ve výši 45 Kč. Žalovaný oznámil žalobci, že se stal poplatníkem [anonymizováno] poplatku. Na základě tohoto oznámení se žalovaný stal s právními účinky ke dni vystavení prvního předpisu poplatníkem [anonymizováno] poplatku s povinností platit [anonymizováno] poplatky za [anonymizováno] přijímače v oznámeném počtu. Poplatek je splatný čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. V období od 1. 1. 2019 do 1. 9. 2020 nehradil žalovaný předepsané poplatky. Žalovaný nesplnil dluh ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Dne 24. 10. 2013 byl oznámen vznik poplatkové povinnosti pro 14 přijímačů žalovaného. Výše [anonymizováno] poplatku činí 45 Kč za jeden přijímač měsíčně. [anonymizováno] poplatek je splatný vždy do 15. dne dle zvolené periodicity hrazení, když periodicitou plateb bylo zvoleno kalendářního čtvrtletí. ([anonymizováno] z evidence [anonymizováno] poplatníka ze dne 24. 9. 2020) Žalovaný nehradil v období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2020 předepsané poplatky (přehledem dlužných předpisů poplatníka), ač se jednalo o zákonnou povinnost. Žalobce požaduje částku ve výši 13 230 Kč odpovídající dlužným předpisům za období od [číslo] do [číslo] (přehledem dlužných předpisů). Žalobce zaslal žalovanému dne 2. 3. 2020 předžalobní výzvu (předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2020 s doručenkou datové zprávy), žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Dle ust. § 5 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., poplatník, který je právnickou osobou, platí [anonymizováno] poplatek z každého [anonymizováno] přijímače a [anonymizováno] poplatek z [anonymizováno] televizního přijímače. Dle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše [anonymizováno] poplatku činí 45 Kč, měsíční výše [anonymizováno] poplatku činí 135 Kč. Dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, [anonymizováno] nebo [anonymizováno] poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se [anonymizováno] nebo [anonymizováno] poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.