34 C 98/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 2 889 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím na základě webové registrace ze dne 23. 6. 2020 a akceptace obchodních podmínek nabídl žalobce své služby žalovanému, spočívající v poskytnutí obchodního sídla podnikání na adrese [adresa]. Při zadání objednávky žalovaný potvrzením obchodních podmínek zároveň odsouhlasil automatické prodlužování poskytované služby vždy o dalších 12 měsíců a zavázal se hradit měsíční sazbu za poskytnutí sídla ve výši 199 Kč bez DPH měsíčně, účtovanou jedenkrát ročně. Dne 24. 9. 2020 žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] ve výši 2 889 Kč včetně DPH za období od 24. 9. 2020 do 23. 9. 2021, kterou se žalovaný zavázal uhradit do dne splatnosti, tj. do 1. 10. 2020. Žalovaný však tuto částku nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě [anonymizováno] registrace ze dne 23. 6. 2020 a akceptace obchodních podmínek nabídl žalobce žalovanému své služby, spočívající v poskytnutí obchodního sídla podnikání na adrese [adresa]. Žalovaný potvrzením obchodních podmínek odsouhlasil automatické prodlužování poskytované služby vždy o dalších 12 měsíců a zavázal se hradit měsíční sazbu za poskytnutí sídla ve výši 199 Kč bez DPH měsíčně, účtovanou jedenkrát ročně. Žalovaný nezaplatil částku 2 889 Kč včetně DPH na fakturu [číslo] do dne splatnosti 1. 10. 2020, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 4. V posuzované věci se jedná o spor z titulu nepojmenované smlouvy § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému obchodní sídlo a žalovaný se zavázal, za toto hradit smluvenou částku. Příslušenství žalované pohledávky soud posoudil dle ustanovení § 1970 o.z., dle kterého má žalobce nárok na úrok z prodlení ve sjednané výši a ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má žalobce nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 889 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.