46 C 62/2020-98 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 17. 2. 2020, domáhal rozhodnutí, kterým by soud určil, že nájemní smlouva k družstevnímu bytu v rodinném domu [číslo] o velikosti 3+1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], na [list vlastnictví], vedený v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pro [katastrální uzemí], uzavřená mezi žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 27. 2. 2009, je neplatná. V žalobě tvrdil, že žalovaný – bytové družstvo rodinných domů je zapsán jako vlastník řadového rodinného domu (bytu) [číslo] o velikosti 3+1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], na [list vlastnictví], vedený v katastru nemovitostí [anonymizováno] úřadu pro hl. m. [obec], kat. území [část obce], že pozemek p. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], na kterém je rodinný domek postaven, je veden v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalobce, kdy mu byl tento pozemek přikázán do jeho vlastnictví na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. [číslo jednací], ze dne 9. 2. 2015, že stejně je tomu u přilehlých pozemků p. [číslo] p. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalobce na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. [číslo jednací], ze dne 31. 5. 2017. Dále uvedl, že právo k nájmu předmětného družstevního bytu vzniklo žalobci na základě výměny tohoto družstevního bytu za obecní byt na adrese [adresa], kde byl žalobce nájemcem, s panem [jméno] [příjmení], který bydlel v uvedeném družstevním bytě [ulice a číslo]. Až následně žalobce uzavřel manželství s paní [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy až v době po přechodu nájmu na žalobce. Žalobce uzavřel s Ing. [jméno] [příjmení] manželství dvakrát, první trvalo od 24. 7. 1992 do roku 1994 a druhé od 29. 9. 200 do 28. 8. 2008. Manželství mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou je v současné době již pravomocně rozvedeno. Skutečnost, že žalobci a jeho bývalé manželce nevznikl společný nájem družstevního bytu, byla potvrzena v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 22. 11. 2011, spolu s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 13. 6. 2012. V obou těchto rozsudcích je výslovně v odůvodnění uvedeno, že výlučným nájemcem předmětného bytu je pouze žalobce. Z toho vyplývá, že pouze žalobci svědčí právo nájmu a pouze žalobce má nárok na uzavření nájemní smlouvy s žalovaným družstvem. Je proto vyloučeno, aby zde byla ještě jedna nájemní smlouva, kterou má na stejný byt Ing. [jméno] [příjmení]. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn a také vyzván, aby tento protiprávní stav odstranil a nájemní smlouvu s Ing. [příjmení] zrušil. Žalovaný však odmítá tuto nájemní smlouvu zrušit s odkazem na to„ že to musí učinit soud“. Žalobce má za to, že tato nájemní smlouva ze dne 27. 2. 2009 je v rozporu se skutečností a právním stavem věci a také se stanovami družstva, a proto se žalobce domáhá u Obvodního soudu pro Prahu 10 určení, že nájemní smlouva, kde nájemcem je Ing. [jméno] [příjmení] a pronajímatelem žalovaný, je neplatná. Nelze mít uzavřené dvě nájemní smlouvy k témuž bytu, když nájemní právo svědčí výhradně žalobci a nikoliv Ing. [příjmení]. Navíc mezi žalobcem a Ing. [příjmení] došlo k vypořádání SJM, což bylo žalovanému rovněž sděleno, výhradně žalobce sám hradí veškeré platby, spojené s bytem, a Ing. [příjmení] v bytě nebydlí. Předchozí předsedkyně žalovaného družstva připustila vyloučení z družstva pro Ing. [příjmení], což však nebylo dosud provedeno, přitom dle názoru žalobce důvody vyloučení z družstva pro Ing. [příjmení] podle čl. II/3 stanov družstva jsou dány. K naléhavému právnímu zájmu žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy spočívá zejména v tom, že v rozporu s hmotným právem a vydanými příslušnými vydanými rozsudky ve věci existuje dvojí nájemní smlouva. Je zřejmé, že bez určení neplatnosti nájemní smlouvy je ohroženo právo žalobce a jeho postavení je nejisté. Žalobce je nad to výhradním faktickým uživatelem předmětného družstevního bytu od 31. 5. 2009 a pravidelně hradí veškeré související platby. Rovněž je vlastníkem pozemku, na kterém je dům postaven, a dále i pozemků přiléhajících, tedy pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Žalobce proto požaduje na družstvu, aby zde po právu existovala jenom jedna nájemní smlouva a ta druhá aby byla zrušena. Žalované družstvo však tuto skutečnost odmítá přijmout a žalobci odpírá právo na existenci jedné nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobce se již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka] domáhal uložení povinnosti uzavřít nájemní smlouvu, ale řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Žalobce o nájemní smlouvě, uzavřené s jeho bývalou manželkou [příjmení] [příjmení], věděl od počátku, nikdy nevznesl proti uzavření a platnosti této smlouvy žádnou námitku, ani nevyslovil s tímto postupem nesouhlas. Navíc se Ing. [příjmení] stala i členkou družstva, a to opět se souhlasem a na žádost žalobce. Na rozdíl od žalobce sdílí ohledně členství paní [příjmení] [příjmení] jiný názor a má za to, že tato je stále členem družstva, protože její členství nevzniklo na základě nájemní smlouvy, ale byla přijata na základě žádosti pana [příjmení] [celé jméno žalobce], kdy následně po rozhodnutí o přijetí zaplatila i členský vklad. Její členství tedy platně vzniklo a nadále trvá, tedy nadále je členkou družstva. K okolnosti, proč došlo ke vzniku dvou nájemních smluv ze stejného data, ale žalobce nemůže zaujmout žádné stanovisko, protože tento postup mu zřejmý není, ale bohužel tehdejší předseda družstva, který to měl na starost, zemřel a jeho evidence byla taková, jaká byla. Žalovaný proto navrhl v tomto řízení vstup jako vedlejšího účastníka paní [příjmení] [příjmení], ta však návrh na vstup jako vedlejší účastník do řízení odmítla. Žalobce si však způsobil prodlení s řešením této situace, když smlouvy vznikly v roce 2009, tedy od té doby věděl, že jsou dvě nájemní smlouvy, ale nijak to neřešil. Teprve po 12 letech se začal domáhat nové nájemní smlouvy, ale uzavření nové nájemní smlouvy se žalobcem by, dle názoru žalovaného, nic nevyřešilo. Jak sám žalobce uvedl, i v jiných řízeních bylo konstatováno, že nájemní smlouva je neplatná, proto má žalovaný za to, že žalobce neprokáže naléhavý právní zájem na určení, neboť dle názoru Nejvyššího soudu„ určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků“. Dále uvedl, že v daném případě již došlo k porušení práva a, bylo-li právo porušeno, ztrácí prevence v podobě určení existence či neexistence práva či právního vztahu smyl a žalobce již nemůže mít objektivní zájem na určení předmětného práva či právního poměru, nýbrž bude mít už jen zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na konkrétní plnění. Z těchto důvodů navrhnul žalovaný žalobu zamítnout. K výzvě soudu doplnil žalobce skutková tvrzení a uvedl, že žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] se stali členy družstva na základě rozhodnutí členské schůze k jejich společné žádosti, že oba splnili veškeré podmínky pro přijetí dle tehdy platných stanov, že oba se stali členy družstva v roce 1997 a že členství jich obou stále trvá. 3. Soud usneseními ze dne 22. 9. 2020, č.j. [číslo jednací], a ze dne 6. 11. 2020, č.j. [číslo jednací], vyzval Ing. [jméno] [příjmení], aby soudu sdělila, zda hodlá či nehodlá v řízení vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované. Podáním ze dne 12. 11. 2020 sdělila Ing. [příjmení], že nehodlá vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované, a dále doplnila, že bydlí v [anonymizováno]. 4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud zhodnotil důkazy dle své úvahy, přičemž hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a to včetně toho, co uvedli účastníci řízení, učinil soud tento skutkový závěr: 5. Žalovaný jako pronajímatel uzavřel se žalobcem jako nájemcem dne 25. 2. 2009 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejím předmětem byl nájem řadového rodinného domku [adresa], č.o. [anonymizováno], v ulici [ulice] v [obec a číslo], který je v majetku žalobce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 25. 2. 2009). Žalovaný jako pronajímatel uzavřel s Ing. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [ulice a číslo], jako nájemcem dne 27. 2. 2009 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejím předmětem byl nájem řadového rodinného domku [adresa], č.o. [anonymizováno], v ulici [ulice] v [obec a číslo], který je v majetku žalobce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 27. 2. 2009). Žalobce jako nájemce obecního bytu v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec a číslo] vyměnil tento svůj byt za družstevní byt [jméno] [příjmení] v ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo], a to dohodo