59 C 196/2020-91 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů (dále jen„ SJM“), tj. žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně uvedla, že manželé uzavřeli dne 8. 6. 2017 dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti manželů pro dobu po rozvodu manželství (dále jen„ dohoda“), v níž se dohodli na vypořádání svých majetkových poměrů a práv a povinností vyplývajících ze zákonného institutu SJM. Žalobkyně dohodu podepsala v dobré víře, že manželé za trvání manželství nabyli pouze bytovou jednotku [číslo] která je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ byt ve [část obce]“). V rámci řízení o výživném pro nezletilého syna účastníků však žalobkyně zjistila, že žalovaný vlastní rovněž bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ byt v [část obce]“), kterou koupil za trvání manželství za částku [částka] a kterou žalobkyni zatajil. Byt v [část obce] žalovaný zakoupil z finančních prostředků náležejících do SJM a pouze formálně za účelem zamlčení dané skutečnosti byt napsal na svého bratra, pana [jméno] [příjmení]. Žalovaný uvedl žalobkyni v omyl při sjednání dohody a nadto jednal ve zlé víře, neboť využil slabé chvíle žalobkyně, která byla v době podpisu dohody pod silným emočním tlakem. Z toho důvodu je dohoda neplatná v části, v níž strany deklarovaly, že kromě bytu ve [část obce] nenabyly žádné jiné nemovitosti. S ohledem na tuto skutečnost je byt v [část obce] nadále součástí majetkového společenství bývalých manželů a žalobkyně žádá jeho vypořádání úhradou částky [částka], tedy úhradou ceny poloviny bytu. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že není zcela zřejmé, zda žalobkyně namítá neplatnost celé dohody nebo pouze čl. V týkajícího se vypořádání nemovitostí. Žalovaný nepopírá, že skutečně uhradil kupní cenu za bytovou jednotku v [část obce], jejímž vlastníkem je jeho bratr. Důrazně se však ohrazuje proti tomu, že by žalobkyně o koupi bytu nevěděla, nebo že by jí žalovaný tuto skutečnost zatajil. Žalobkyně o koupi bytu věděla již v lednu 2017, tedy více než pět měsíců před uzavřením dohody, v SMS komunikaci se na byt v [část obce] vyptávala, byla srozuměna s tím, že kupní cenu žalovaný hradí ze svých prostředků, a nakonec souhlasila, aby si žalovaný byt napsal na sebe. Nadto žalobkyně žalovaného v bytě v [část obce] několikrát sama navštívila v souvislosti s předáváním jejich nezletilého syna. Rovněž není pravda, že by se žalobkyně dozvěděla o existenci tohoto bytu až v opatrovnickém řízení, neboť vlastnictvím bytové jednotky argumentovala již ve svém prvním podání ze dne 29. 7. 2018 a žádala soud, aby tento majetek vzal v potaz při určení výše výživného. 3. Nadto žalovaný uhradil kupní cenu bytu z vlastních finančních prostředků, nikoliv z prostředků náležejících do SJM. Žalovaný disponoval dostatečnými finančními prostředky již před uzavřením manželství, neboť v roce 2013 až 2015 vydělal cca [anonymizována dvě slova]. Kč, naproti tomu v letech 2016 a 2017, kdy manželství převážně trvalo, vydělal pouze zlomek této částky. Příjem žalobkyně za trvání manželství představoval pouze rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Naprostou většinu prostředků získaných za trvání manželství účastníci spotřebovali, zbytek byl vyplacen žalobkyni jako vypořádací podíl. Žalobkyně nadto ve vyjádření ze dne 29. 7. 2018 podaném v opatrovnickém řízení potvrdila, že byt v [část obce] žalovaný zakoupil z vlastních finančních prostředků. Tento byt tedy ani nespadal do SJM. 4. Žalovaný shrnuje, že žalobkyně se při uzavírání dohody žádného omylu nedopustila, naopak uzavřela dohodu s plným vědomím všech podstatných skutečností a souhlasila s navrženým způsobem vypořádání. Žalobkyně neuzavřela dohodu pod emočním tlakem, naopak byla celou dobu zastoupena advokátkou a o obsahu dohody tvrdě vyjednávala. V čl. XII dohody pak účastníci prohlásili, že dohodou jsou vypořádány veškeré vzájemné majetkové nároky a nebudou vůči sobě v budoucnu uplatňovat žádné jiné nároky z titulu jejich společného jmění. Žalobkyně rovněž v rámci řízení o snížení výživného pro nezletilého syna ve vyjádření ze dne 25. 2. 2019 uvedla, že se s žalovaným dohodli na vysokém výživném pro syna s tím, že se žalobkyně vzdala nároku na vypořádání SJM. Žaloba je proto nedůvodná a měla by být zamítnuta. 5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů, a dospěl k následujícím zjištěním: 6. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 13. 7. 2015 a rozvedeno s právními účinky ke dni 21. 11. 2017 (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 11. 2017, č. j. [číslo jednací]). Účastníci řízení uzavřeli dne 8. 6. 2017 dohodu, v jejímž čl. V odst. 5. 1. deklarovali, že za trvání manželství nabyli v režimu SJM pouze jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, hl. m. [obec]. V čl. V odst. 5. 3. dohody účastníci stvrdili, že žádné jiné nemovitosti vyjma výše uvedených manželé v průběhu manželství do svého společného jmění manželů nenabyli. V čl. XII odst. 12. 1. dohody účastníci prohlásili, že touto dohodou jsou vypořádány veškeré jejich vzájemné majetkové nároky vyplývající z titulu SJM, a v čl. XII odst. 12. 2. dohody se zavázali, že nebudou vůči sobě v budoucnu uplatňovat žádné jiné (včetně majetkových nebo finančních) nároky z titulu jejich SJM, vzájemného výživného ani z titulu společného bydlení (dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti manželů pro dobu po rozvodu manželství ze dne 8. 6. 2017). 7. Bratr žalovaného, pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], uzavřel dne 30. 1. 2017 kupní smlouvu, na jejímž základě zakoupil bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, vše zapsáno na [list vlastnictví], [číslo] [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (kupní smlouvou ze dne 30. 1. 2017). Ke dni 29. 5. 2018 byl [jméno] [příjmení] zapsán jako vlastník bytové jednotky v [část obce], ke dni 6. 10. 2021 byla jejím vlastníkem paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (výpisem z Katastru nemovitostí č. [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha ze dne 29. 5. 2018 a ze dne 6. 10. 2021); kupní cenu ve výši [částka] uhradil žalovaný (shodnými tvrzeními účastníků). 8. Žalobkyně s žalovaným komunikovala o bytové jednotce v [část obce] v rámci SMS komunikace, v níž se žalobkyně dotázala, zda žalovaný byt v [část obce] koupil, neboť už zaplatil rezervaci. Žalovaný koupi bytu potvrdil a dále žádal žalobkyni, aby se majetkově vyrovnali. Rovněž sdělil, že má v úmyslu bytovou jednotku v [část obce] nabýt do svého vlastnictví, na což žalobkyni odpověděla„ tak si ten byt napiš na sebe“ (screenem komunikace imessage mezi žalobkyní a žalovaným z počátku ledna 2017). 9. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2018 v rámci řízení o snížení výživného pro nezletilého syna účastníků uvedla, že otec zcela pominul„ bytovou jednotku [číslo] byt v [obec] [část obce] zapsanou na [list vlastnictví], kterou aktuálně užívá a kterou pořídil již v době společného soužití a manželství účastníků. Bytovou jednotku otec zakoupil za [částka]. Tato bytová jednotka je formálně vedena v katastru nemovitostí na jeho bratra [jméno] [příjmení], ale byla pořízena otcem z jeho finančních prostředků“. Jednalo se o první vyjádření žalobkyně v rámci řízení o snížení výživného (vyjádřením matky k návrhu otce na zahájení řízení ze dne 29. 7. 2018, spisem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka]). V návrhu na úpravu styku otce s nezletilým ze dne 25. 2. 2019 žalobkyně uvedla, že„ pokud otec uvádí, že výživné na nezletilého je extrémně vysoké, a tudíž musí náklady na dopravu nezletilého k otci nést matka, je třeba uvést, že výši výživného na nezletilého navrhl a odsouhlasil sám otec s tím, že se matka vzdala nároku na vypořádání společného jmění manželů s otcem a nároku na příspěvek na výživné matky“ (návrhem na úpravu styku a snížení výživného ze dne 25. 2. 2019 v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Bruntále sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně v rámci jednání o dohodě o vypořádání SJM uvedla, že„ Vypořádací podíl [anonymizována dvě slova]. Kč – moje klientka potvrdila, že tato částka byla předjednána, ale s ohledem na zjištění určitých faktů by se ráda dohodla na vypořádacím podílu v částce [anonymizována dvě slova]. Kč, což považuje za minimální požadavek, ale pokud bude uzavřena dohoda, tak za požadavek konečný“ (dopisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] adresovaný [anony