9 C 219/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou původně k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 26.01.2021, následně postoupenou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu místní příslušnosti,, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému dne 31.01.2017 poskytla na účet [bankovní účet] úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 02.03.2017. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.07.2019. Žalobkyně žalovaného o úhradu dlužné částky upomenula výzvou k zaplacení ze dne 26.07.2019, žalovaný však na dluh nehradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 10.06.2021, č. j. [číslo jednací], doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 a § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 22.07.2021. Předvolání k jednání na den 20.12.2021 bylo žalovanému doručeno dne 05.11.2021, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání. 3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne 13.12.2021, kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolán. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Dne 31.01.2017 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena jednak Rámcová smlouva o úvěru [číslo] dále Smlouva o úvěru [číslo] to elektronicky, kdy výše spotřebitelského úvěru byla stanovena částkou 6 000 Kč, trvání úvěru 30 dní. (Smlouvami). K osobě žalovaného bylo zjištěno: příjem 65 000 Kč, celkové měsíční výdaje 35 000 Kč, zdroj příjmů jiné, místo výkonu zaměstnání nic, adresa nic, povolání, umístění nic ([anonymizováno] uživatele). Dne 31.01.2017 byla na účet [bankovní účet], poukázána částka 6 000 Kč s poznámkou [celé jméno žalovaného], kdy ze zprávy [právnická osoba] z 20. 10. 2021, bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu [bankovní účet] ke dni 31. 1. 2017 byl [celé jméno žalovaného] (zpráva [právnická osoba] z 20. 10. 2021, výpisem z účtu). [příjmení] nebyla žalovaným uhrazena dle Smlouvy (Přehled o úvěrovém závazku žalovaného, vypracovaný žalobkyní, ID smlouvy [číslo]). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.7.2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně vyzván k úhradě (Oznámení o postoupení pohledávky z 26. 7. 2019 a výzva k úhradě před podáním žaloby z 26. 7. 2019, včetně poštovního podacího lístku s datem podání k přepravě 26. 7. 2019). 6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet dne 31.01.2017 poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný částku vrátil. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně řádně zkoumala úvěryschopnost žalovaného. Žalobkyně s ohledem na nedostavení se, nemohla býti poučena v tomto smyslu, tedy neunesla ve věci důkazní břemeno ke svým tvrzením, že řádně zkoumala úvěryschopnost, proto je nárok posuzován z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na tuto skutečnost byl žalovaný vyzván k úhradě 3 dny od doručení výzvy, prostřednictvím předžalobní výzvy k úhradě, která byla dána k poštovní přepravě 26. 7. 2019, třetím pracovním dnem je doručeno a plus 3 dny v předmětné výzvě, tedy je v prodlení od 2. 8. 2019. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 10. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. V souladu s tímto ustanovením je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 17. K uvedenému závěru soud dospěl na základě citovaných zákonných ustanovení a judikatury, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018, dle něhož je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Dále pak např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. [číslo jednací] ze dne 1. 4. 2015 judikoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. 18. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 31.01.2017 bezhotovostně na jeho bankovní účet poskytla částku ve výši 6 000 Kč Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši 6 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že tato pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.07.2019 postoupena na žalobkyni, je tak žalovaný povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzvala dopisem„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 26.07.2019, který, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku, byl předán k poštovní přepravě téhož dne. Tuto výzvu je tak ve smyslu ust. § 49 odst. 2, 4 třeba považovat za doručenou, třetím pracovním dnem plus 3 dny v předmětné výzvě, tedy je v prodlení od 2. 8. 2019. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč právo též požad